Aby děti na náhradní rodiče dlouho nečekaly… Co lze udělat pro zkvalitnění systému příprav zájemců o náhradní rodinnou péči a vzdělávání náhradních rodičů? Informace naleznete v novém materiálu projektu MPSV

30.9.2019, Sekce: Aktuality

V České republice v tomto okamžiku existuje mnoho různých forem přípravy zájemce o náhradní rodinnou péči na přijetí dítěte do rodiny. Ta je nedílnou součástí odborného posuzování zájemce o náhradní rodinnou péči a její obsah je rámcově definován zákonem o sociálně-právní ochraně dětí. Stávající praxe ukazuje, že kvalita i obsah příprav je velmi variabilní a osciluje od frontálních přednášek k přípravám postaveným na sebepoznávacích aktivitách. Zájemci o náhradní rodinnou péči je třeba garantovat kvalitu služeb, a to jak před přijetím dítěte do rodiny, tj. v období přípravy, tak v období následujícím, po přijetí dítěte do péče. Jak příprava, tak další vzdělávání, jsou neoddělitelnou součástí náhradní rodinné péče a mají vést k jejímu úspěšnému výkonu. Doporučení pro sjednocení současné praxe a systémové změny, včetně vymezení obsahu příprav, najdete v novém materiálu, který je výstupem projektu MPSV.

„Cílem dokumentu je mimo jiné vymezit základní principy vedení přípravy a nastavit tak minimální kritéria kvality, která má příprava splňovat, a současně navrhnout doporučení systémových změn, a to jak v oblasti přípravy, tak dalšího vzdělávání náhradních rodičů,“ přibližuje jedna ze spoluautorek Johana Mertová, metodička projektu MPSV. Materiál je určen krajským úřadům a pověřeným osobám, které přípravu realizují a dále také obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, které uzavírají dohody o výkonu pěstounské péče a jsou tak zodpovědné za poskytování nebo zprostředkování vzdělávání pěstounů. 

Co je příprava?

Jedná se o přípravu fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí dítěte do rodiny, včetně speciální přípravy k přijetí dítěte pěstounem na přechodnou dobu.

Přípravu zajišťuje krajský úřad (dle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, č. 359/2009 Sb., dále jen zákon o SPOD). Její časový rozsah činí nejméně 48 hodin u zájemce o osvojení či pěstounskou péči a nejméně 72 hodin u zájemce o zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu. Krajský úřad může snížit časový rozsah přípravy u zájemců o druhé a další dítě. Zákon blíže nedefinuje minimální rozsah ani obsah dětské přípravy, tzn. přípravy dětí žijících v rodině zájemce o náhradní rodinnou péči, který podal žádost o zprostředkování této péče. To samé se týká i rozsahu přípravy u zájemců, kteří s odstupem času žádají o přijetí dalšího dítěte, ale již jednou přípravu dokončili. Naproti tomu dle zákona o SPOD je možné, aby krajský úřad zajišťoval přípravu také v případech poručenství, nebo v případech svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby (viz § 48, odst. 3, zákona o SPOD).

Rozdíly v přípravách, co s tím?

Podkladem pro doporučení v oblasti systémových změn jsou výstupy z Analýzy kvality příprav žadatelů o náhradní rodinnou péči a jejich následného vzdělávání (IPŘ 2017). Byly zjištěny mimo jiné významné rozdíly v přístupu k dětským přípravám a přípravám zájemců o druhé a další dítě, což je, jak už bylo uvedeno, ovlivněno obecnou legislativní úpravou zákona o SPOD. Významně se také liší formy příprav, kdy někde převažuje frontální výuka a přednášky, jinde naopak práce ve skupinách a zážitkové metody.

„Pro zaručení kvality přípravy napříč všemi kraji a bez ohledu na pořádající organizaci doporučujeme zavést minimální standardy příprav, které budou v souladu s obecnými principy přípravy, které jsou popsané v materiálu, a případně zavést též proces akreditace. Zároveň by tento fakt nastavení jednotné úrovně kvality přípravy mohl vytvořit prostor pro „prostupnost příprav“ mezi jednotlivými kraji, kdy by za současného stavu čekání na „naplnění kapacity“ přípravy mohli zájemci absolvovat přípravu v jiném kraji a rychleji se tak stát případnými pěstouny, což by bylo přínosné nejen pro ně (z hlediska délky procesu), ale především pro děti, které na svěření do pěstounské péče čekají,“ přibližuje jedno z doporučení další spoluautorka publikace Michaela Svobodová, metodička projektu MPSV.

Co v publikaci najdete?

• PŘÍPRAVA zájemců na přijetí dítěte do rodiny - první část je zaměřena na tu část zprostředkování náhradní rodinné péče, která spočívá v přípravě fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí dítěte do rodiny (dále jen „příprava“). Najdete zde, co by příprava měla splňovat (obecné principy); informace k dětské přípravě či specifikům přípravy zájemců o druhé a další dítě.

• VZDĚLÁVÁNÍ náhradních rodičů po přijetí dítěte do rodiny – v druhé části jsou blíže popsány např. obsah a forma vzdělávání náhradních rodičů, souvislost se vzdělávacím plánem a standardy kvality. Součástí jsou též doporučení týkající se vzdělávání osvojitelů či příbuzenských pěstounů.

Dalším částem procesu zprostředkování náhradní rodinné péče (tj. vyhledávání fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny; odbornému posuzování zájemce o náhradní rodinnou péči; vlastnímu zprostředkování této péče) se věnují jiné publikace, které vznikly v rámci projek­tu MPSV „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“ (ke stažení níže).

Publikaci Doporučení pro přípravy a další vzdělávání zájemců o náhradní rodinnou péči najdete ZDE.

Vybrané související materiály:

• Jak vyhledávat zájemce o náhradní rodinnou péči – příklady dobré praxe
• Manuál postupů pro zprostředkování náhradní rodinné péče
• Manuál postupů při odborném posuzování zájemců o náhradní rodinnou péči
• Analýza kvality příprav žadatelů o náhradní rodinnou péči a jejich následného vzdělávání

V případě dotazů k materiálu, který je jedním z výstupů projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“, je možné se obracet na: metodičku Mgr. Johanu Mertovou, e-mail: johana.mertova@mpsv.cz.

Zpět do přehledu