Duševní zdraví se týká nás všech. O souvislostech stigmatizace a duševního zdraví – konference Na rovinu
Hlavní stránka Aktuality Duševní zdraví se týká nás všech. O souvislostech stigmatizace a duševního zdraví – konference Na rovinu
4.11.2019, Sekce: Aktuality
Co se vám vybaví, když se řekne duševní nemoc? Řada lidí si asi představí různé scény z filmů, které jsou spojené s tím, že je někdo označen za „blázna“ a je zbaven osobní svobody a důstojnosti. Duševní nemoc má stále jinou konotaci než nemoc fyzická. Nese s sebou stigma, což má dopad na kvalitu života lidí s duševním onemocněním, ale i na společnost. A co s tím? V Praze proběhla mezinárodní konference, jejímž smyslem bylo představit destigmatizační aktivity a kampaně v oblasti duševního zdraví. Akci pořádala iniciativa Na rovinu, která vznikla v rámci projektu Destigmatizace, jež je součástí Reformy péče o duševní zdraví. Realizuje ji Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ).
„Nerozuměl jsem, co se se mnou děje. Nevěděl jsem, o co jde (ve škole jsme se o tomhle neučili). Co si o mně pomyslí rodina, přátelé, známí? Jaký to bude mít vliv na moji kariéru? Neuměl jsem si říct v práci o pomoc. Měl jsem obavy, chtěl jsem to co nejvíce utajit…“ Popisoval v úvodu své zkušenosti a obavy pan P. R., který se si prošel syndromem vyhoření a nyní spolupracuje s iniciativou Na rovinu. „Mýlil jsem se, je potřeba o tom mluvit. Každý z nás může přispět k destigmatizaci duševních onemocnění.“
V úvodu popsali své zkušenosti lidé, kteří onemocněli duševně. A právě o zapojení lidí se zkušeností do kampaní a nutnosti otevřeně mluvit o duševních nemocech byla ve většině příspěvků řeč.
Na konferenci představili své příspěvky Sarah Evans Lacko - výzkumnice z Velké Británie, Jo Longhran – z britské organizace Time to Change, Michael Pietrus - z Mental Health Comission of Canada, Johanne Bratbo – z dánské antistigma kampaně One of us, Michelle Blanchard – z organizace SANE Australia, Laurianne Reinsborough - z novozélandské organizace Like Minds, Like Mine. Český kontext a iniciativu Na rovinu představil Petr Winkler z NÚDZ.
Souvislosti stigmatizace - proč je třeba usilovat o destigmatizaci
Celosvětově má každý čtvrtý člověk zkušenost s duševním onemocněním. Téma duševních nemocí je stále velmi stigmatizované – napříč zeměmi a kulturami. Stigma ovlivňuje řadu oblastí života lidí a souvisí s diskriminací - kde je vyšší stigmatizace lidí s duševním onemocněním, lidé mají více problémů v práci, se vztahy, zdravím apod. Souvisí i s délkou života (z některých výzkumů plyne, že lidé se závažným duševním onemocněním se dožívají v průměru o 15-20 let méně než běžná populace, viz např. Wahlbeck et al. 2011). Stigma má vliv i na to, jak jsou lidé ochotni vyhledat pomoc. Jak zaznělo v příspěvku Sarah Evans Lacko, je třeba být si vědom těchto souvislostí a pečlivě zvažovat, jaké programy ke snižování stigmatizace použít.
Co s tím? Jak zmírňovat předsudky a stereotypy
Na setkání zazněla celá řada zkušeností a příkladů z praxe. Co jim bylo společné, je zapojení lidí se zkušeností s duševní nemocí do programů a osvěty. Společným jmenovatelem bylo pak vytvoření prostředí, které je otevřené k prevenci a určité všímavosti vůči změnám v chování jednotlivců a nabídce pomoci. Častými cílovými skupinami, na které se kampaně soustředí, jsou tak obvykle mládež, pracovníci ve školství, poskytovatelé zdravotní péče, zaměstnavatelé a média.
Jo Longhran z britské organizace Time to Change nás seznámila s kampaní, která podporuje ke komunikaci: „Někdy říkáme, že je nám dobře, i když tomu tak není.“ Zeptejte se dvakrát, pokud to chcete zjistit.“ (Ask Twice) Vyzdvihovala i důležitost budování partnerství s firmami tak, aby se informace dostaly k širokému publiku (vznikly tak mimo jiné spoty „o slonu v dodávce“, ve spolupráci s automobilkou FORD). Více ZDE.
Co lze dělat pro destigmatizaci na pracovištích, jsme dozvěděli z kanadského příspěvku Micheala Pietruse z Mental Health Comission of Canada (Opening Minds Approach). V Kanadě se zabývali souvislostmi stresu na pracovišti a rozvoje duševních obtíží. Spočítali si, kolik stát stojí snížení produktivity z důvodu toho, že 0,5 miliónu lidí nepřijde denně do práce kvůli duševním obtížím. Vyvinuli tedy strukturovaný edukativní program (tzv. The Working Mind (TWM) pro zaměstnavatele i zaměstnance, jehož smyslem je osvěta – tedy např. jak si všimnout, že se něco děje se zaměstnancem, jak o tom mluvit; sebeuvědomění si změn v oblasti duševního zdraví apod. Kanada je rovněž první země, která má Národní standard pro psychické zdraví a bezpečnost na pracovišti.
Český kontext – Na rovinu
Petr Winkler shrnul řadu aktivit, které se realizují v rámci projektu Destigmatizace. Iniciativa Na rovinu se zaměřuje zejména na lidi s duševním onemocněním a jejich blízké, komunity, pracovníky poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb a pracovníky veřejné správy. Pro každou ze skupin pracovníci projektu pořádají cílené vzdělávání (strukturované programy, akce, přednášky, výstavy, kvízy o duševním zdraví apod.). Např. v listopadu a prosinci proběhne bezplatný program Směrem k zotavení, pro lidi s bipolárně afektivní poruchou, a mnoho dalších vzdělávacích akcí.
Vliv médií
Jak zaznělo od zahraničních účastníků, média jsou důležitým aktérem, který může reprodukovat stereotypy a přispívat ke stigmatizaci lidí s duševním onemocněním. Zahraniční programy se proto na ně rovněž zaměřují. Např. organizace Sane Australia má propracovaný program a standardy pro média, který realizuje již od roku 1997. Podařilo se docílit např. toho, že články, které souvisí s duševním zdravím/nemocí/sebevraždami, musí vždy obsahovat minimálně 2 kontakty na zdroje pomoci.
Iniciativa Na rovinu po australském vzoru provozuje tzv. Stigma Watch, jejímž smyslem je zvyšovat citlivost novinářů a dalších aktérů k informování o lidech s duševním onemocněním. Dobrovolníci sledují obsah médií a dávají zpětnou vazbu novinářům. V tzv. mediálním průvodci lze nalézt základní popis duševních onemocnění, informace o pravdách a mýtech spojených s duševním onemocněním, jsou zde kontakty na důležité projekty, preventivní programy apod. V mapách pomoci lze rovněž najít kontakty na poskytovatele služeb, krizové služby a ambulantní psychiatry.
Spolu a včas – Inovace v práci s ohroženými dětmi a rodinami
Potřeby v oblasti duševního zdraví byly jedním z 10 témat, kterým se zabývali pracovníci projektu MPSV v aktivitě zaměřené na inovace služeb. Do spolupráce byly zapojeny i děti a mladí dospělí, kteří vyrůstali mimo svou rodinu. Jaké principy podpory dítěte a rodiny by měly splňovat služby v oblasti duševního zdraví, najdete v publikaci Inovace v práci s ohroženými dětmi a rodinami, s. 23 - 50.
Odkazy na zahraniční kampaně a organizace:
Time to Change:
https://www.time-to-change.org.uk/
Kanadské programy Opening Minds:
https://www.mentalhealthcommission.ca/English/opening-minds
Dánská kampaň One of Us:
Australská organizace SANE:
Novozélandská organizace Like Minds, Like Mine:
České projekty (např.):
Odkaz na zdroj použitý v článku:
Wahlbeck, K., Westman, J., Nordentoft, M., Gissler, M. and Laursen, T.M., 2011. Outcomes of Nordic mental health systems: life expectancy of patients with mental disorders. The British Journal of Psychiatry, 199(6), pp.453-458.
