I se dvěma dětmi v náhradní péči se dá žít na plný plyn

dyž si děti s rodičem padnou do oka Jakmile přicházíme na pískoviště před jejich domem, už mě vítají dvě okaté holčičky, které si vás svou bezprostředností dokážou okamžitě získat. Starší Martinka pobíhá okolo a mladší Adélka natahuje ručičky z kočárku. „Byli jsme u moře a tam jsem si nasbírala mušle. Taky máme křečka Mikiho. A tohle je moje sestřička, ale nejsme dvojčata," hlásí mi Martinka hned ze začátku a jedním dechem dodává, že do školky chodí ráda, ale doma je větší legrace. „Když jsem se na ní šla podívat do kojeneckého ústavu, okamžitě ke mně přilnula. Držela se kolem krku, jako by si mě sama vybrala," vypráví paní Eva o svých prvních dojmech ze setkání s Martinkou. Negativní předpovědi ohledně vývoje holčičky ji nijak neodradily. „Předávali mi ji s tím, že bude nejspíš opožděná. Teď je jí pět let, krásně mluví, umí celou abecedu a sčítat a odčítat do deseti." https://www.youtube.com/watch?v=cP0cZkf50kQ Podpora příbuzných versus obavy Na otázku, proč se rozhodla pečovat právě o děti jiného etnika, odpovídá, že chtěla dát přednost znevýhodněným dětem právě proto, že žije sama. Pochází z velké a velmi tolerantní rodiny, takže nápad adopce nebo pěstounské péče se nesetkal s žádnou větší překážkou. „V době, kdy jsem se rozhodovala, by byli příbuzní nejradši, kdybych se vdala. Bohužel jsem partnera nenašla, ale věděla jsem, že děti jsou pro mě důležité, takže rodina přijala pěstounskou péči bez problému. A ti, kdo z toho na začátku měli obavy, později úplně změnili názor," říká paní Eva. Od nápadu zkusit pěstounskou péči do převzetí Martinky uplynuly asi 3 roky, které zahrnovaly hlavně psychologickou přípravu (více na www.cepp.cz ). Námaha, která se mnohonásobně vyplácí První maminkovské měsíce byly náročné. „S dětmi se mi obrátil život naruby. Nejde o to, že se o ně musíte postarat, ale spíš o to, že přehodnotíte svoje priority. Jste na něco zvyklí, například jít v určitou dobu cvičit, a najednou nemůžete jen tak odejít. Nejdřív jsem si připadala hodně vyčerpaná, ale po nějaké době jsem začala být hrozně šťastná, " vzpomíná paní Eva na rodičovské začátky. Malá Adélka mi předává hrst písku do dlaně a tváří se, jako by to byl největší dárek. Svůj vzor vidí ve starší sestřičce. „Co řekne Martinka, je pro ni svaté. Než mi Adélku svěřili do péče, říkala Martinka ve školce pořád dokola, že bude mít sestřičku. Paní učitelka se mě na to opatrně zeptala, tak jsem jí vysvětlila, že se chystáme přijmout do péče ještě druhou holčičku. Když jsem pak Adélku přivedla do školky ukázat, všichni si ji přišli prohlédnout, byla pro ně jako nějaký talisman. To byl zatím asi nejkrásnější zážitek," říká paní Eva se slzami v očích (více na www.dejmedetemrodinu.cz ). I pěstoun občas potřebuje čas sám pro sebe Zatímco děti jezdí vedle na kole, zajímám se, co je nutné si uvědomit, než člověk udělá tak velký životní krok. „Já mám velké štěstí, že mi moje rodina poskytuje velkou podporu, bez toho by to nešlo. Kdyby nejbližší rodina byla proti, nikdy bych pěstounskou péči nezkoušela. Nedělalo by to dobrotu, protože děti tu atmosféru hodně vnímají," přemýšlí paní Eva a dodává: „Vždycky je skvělé mít dobré sousedy a kamarády, protože každý rodič potřebuje občas hlídání." Na otázku, jestli svým rozhodnutím vzít děti do své péče někoho inspirovala, odpovídá, že už ji navštívilo několik lidí uvažujících o pěstounství, aby zjistili, jak to v takové rodině chodí a zeptali se na podrobnosti. Snad si teď užívají pohodové chvíle se svými dětmi stejně jako paní Eva. Kdyby si holčičky do náhradní péče nevzala, nikdy by spolu takhle vesele nebrebentily na pískovišti před SVÝM domovem. Více informací o pěstounské péči můžete získat na www.pravonadetstvi.cz nebo na Zelené lince 800 888 245.
Více na: http://moravskoslezsky.denik.cz/z-regionu/i-se-dvema-detmi-v-nahradni-peci-se-da-zit-na-plny-plyn-20150330.html

sou vstřícní, aktivní a rádi tráví čas společně s celou rodinou, stejně jako spousta jiných lidí. Jen s tím rozdílem, že pod svá ochranná křídla vzali jedno nebo více opuštěných dětí. Jak to pěstounům funguje? Skvěle. Důkazem toho je paní Eva z Ostravy. Sympatická maminka dvou holčiček pracovala před mateřskou dovolenou jako režisérka a částečně se své profesi věnuje i teď. Romské děti vychovává sama, a i když přiznává, že s oporou muže by byla péče snadnější, je v současné situaci spokojená (více na www.hledamerodice.cz ). I se dvěma dětmi v náhradní péči se dá žít na plný plyn I se dvěma dětmi v náhradní péči se dá žít na plný plynAutor: www.dejmedetemrodinu.cz Když si děti s rodičem padnou do oka Jakmile přicházíme na pískoviště před jejich domem, už mě vítají dvě okaté holčičky, které si vás svou bezprostředností dokážou okamžitě získat. Starší Martinka pobíhá okolo a mladší Adélka natahuje ručičky z kočárku. „Byli jsme u moře a tam jsem si nasbírala mušle. Taky máme křečka Mikiho. A tohle je moje sestřička, ale nejsme dvojčata," hlásí mi Martinka hned ze začátku a jedním dechem dodává, že do školky chodí ráda, ale doma je větší legrace. „Když jsem se na ní šla podívat do kojeneckého ústavu, okamžitě ke mně přilnula. Držela se kolem krku, jako by si mě sama vybrala," vypráví paní Eva o svých prvních dojmech ze setkání s Martinkou. Negativní předpovědi ohledně vývoje holčičky ji nijak neodradily. „Předávali mi ji s tím, že bude nejspíš opožděná. Teď je jí pět let, krásně mluví, umí celou abecedu a sčítat a odčítat do deseti." https://www.youtube.com/watch?v=cP0cZkf50kQ Podpora příbuzných versus obavy Na otázku, proč se rozhodla pečovat právě o děti jiného etnika, odpovídá, že chtěla dát přednost znevýhodněným dětem právě proto, že žije sama. Pochází z velké a velmi tolerantní rodiny, takže nápad adopce nebo pěstounské péče se nesetkal s žádnou větší překážkou. „V době, kdy jsem se rozhodovala, by byli příbuzní nejradši, kdybych se vdala. Bohužel jsem partnera nenašla, ale věděla jsem, že děti jsou pro mě důležité, takže rodina přijala pěstounskou péči bez problému. A ti, kdo z toho na začátku měli obavy, později úplně změnili názor," říká paní Eva. Od nápadu zkusit pěstounskou péči do převzetí Martinky uplynuly asi 3 roky, které zahrnovaly hlavně psychologickou přípravu (více na www.cepp.cz ). Námaha, která se mnohonásobně vyplácí První maminkovské měsíce byly náročné. „S dětmi se mi obrátil život naruby. Nejde o to, že se o ně musíte postarat, ale spíš o to, že přehodnotíte svoje priority. Jste na něco zvyklí, například jít v určitou dobu cvičit, a najednou nemůžete jen tak odejít. Nejdřív jsem si připadala hodně vyčerpaná, ale po nějaké době jsem začala být hrozně šťastná, " vzpomíná paní Eva na rodičovské začátky. Malá Adélka mi předává hrst písku do dlaně a tváří se, jako by to byl největší dárek. Svůj vzor vidí ve starší sestřičce. „Co řekne Martinka, je pro ni svaté. Než mi Adélku svěřili do péče, říkala Martinka ve školce pořád dokola, že bude mít sestřičku. Paní učitelka se mě na to opatrně zeptala, tak jsem jí vysvětlila, že se chystáme přijmout do péče ještě druhou holčičku. Když jsem pak Adélku přivedla do školky ukázat, všichni si ji přišli prohlédnout, byla pro ně jako nějaký talisman. To byl zatím asi nejkrásnější zážitek," říká paní Eva se slzami v očích (více na www.dejmedetemrodinu.cz ). I pěstoun občas potřebuje čas sám pro sebe Zatímco děti jezdí vedle na kole, zajímám se, co je nutné si uvědomit, než člověk udělá tak velký životní krok. „Já mám velké štěstí, že mi moje rodina poskytuje velkou podporu, bez toho by to nešlo. Kdyby nejbližší rodina byla proti, nikdy bych pěstounskou péči nezkoušela. Nedělalo by to dobrotu, protože děti tu atmosféru hodně vnímají," přemýšlí paní Eva a dodává: „Vždycky je skvělé mít dobré sousedy a kamarády, protože každý rodič potřebuje občas hlídání." Na otázku, jestli svým rozhodnutím vzít děti do své péče někoho inspirovala, odpovídá, že už ji navštívilo několik lidí uvažujících o pěstounství, aby zjistili, jak to v takové rodině chodí a zeptali se na podrobnosti. Snad si teď užívají pohodové chvíle se svými dětmi stejně jako paní Eva. Kdyby si holčičky do náhradní péče nevzala, nikdy by spolu takhle vesele nebrebentily na pískovišti před SVÝM domovem. Více informací o pěstounské péči můžete získat na www.pravonadetstvi.cz nebo na Zelené lince 800 888 245.
Více na: http://moravskoslezsky.denik.cz/z-regionu/i-se-dvema-detmi-v-nahradni-peci-se-da-zit-na-plny-plyn-20150330.html