Jak se stát pěstounem či pěstounkou? Podívejte se na cestu pěstouna v infografice
Hlavní stránka Aktuality Jak se stát pěstounem či pěstounkou? Podívejte se na cestu pěstouna v infografice
29.10.2019, Sekce: Aktuality
V ČR je stále několik tisíc dětí, které vyrůstají mimo rodinu v ústavních zařízeních. Přitom absence rodinného prostředí může mít na jejich život zásadní dopad. Přemýšleli jste někdy o tom, že byste se stali náhradními rodiči? Věděli jste, že o pěstounství nemusí žádat pár, ale pěstounem se může stát i člověk, který žije sám? Slyšeli jste od přátel, že byste byli dobrými pěstouny, ale cítíte, že Vám pro takové rozhodnutí chybí odvaha? Ptáte se, co obnáší pěstounství a na jakou podporu máte nárok? Podívejte se do infografiky. Pokud chcete vědět více, nebojte se obrátit na váš místní úřad či doprovázející organizaci, která pomáhá pěstounům.
„Naše děti byly už na střední škole a my cítili, že máme prostor a energii, které můžeme někomu dát. Stát se pěstouny školačky bylo to, co jsme si uměli představit. Byla už samostatná a zároveň jsme mohli společně podnikat spoustu aktivit.“ Zkušenost pěstouna Michala.
„Potkávala jsem holčičku s Downovým syndromem. Napadlo mě, že je možná někde takové dítě, které ale nemůže vyrůstat ve své rodině. Začala jsem přemýšlet o pěstounství. Jasno jsem měla v tom, že chci pečovat o dítě se stejným handicapem, jako má můj syn.“ Zkušenost pěstounky Zdenky.
S pěstounstvím je spojena i řada mýtů a předsudků. Patří mezi ně např., že pěstouni musí být odborníci, jinak se nemohou starat o svěřené děti, či že pěstouni jsou na vše sami. Mnoho z těchto mýtů vyvrací stránka www.budinpestoun.cz.
Cesta k pěstounství
Hlavní motivací pěstounů musí být pomoc dítěti, nikoliv uspokojení vlastních potřeb. I přesto, že není třeba být odborníkem, aby se někdo mohl stát pěstounem, je třeba se ujistit, že děti svěřené do pěstounské péče budou vyrůstat v bezpečném a láskyplném prostředí. Proto je třeba projít po podání žádosti o zprostředkování náhradní rodinné péče tzv. procesem odborného posouzení, které provádějí pracovníci krajského úřadu. Zájemci o pěstounskou péči a případně jejich vlastní děti zároveň prochází tzv. přípravou, tedy vzdělávacím kurzem (v délce nejméně 48 hodin u dlouhodobé pěstounské péče a nejméně 72 hodin u pěstounské péče na přechodnou dobu), který je má posílit v tom, aby mohli být dobrými pěstouny. Poté, co zájemci prošli posouzením a přípravou, jsou zařazeni do evidence pěstounů. Dále probíhá tzv. „párování“ dítěte a náhradního rodiče. Jednoduše řečeno pro konkrétní dítě, které je v evidenci dětí, se hledají náhradní rodiče, kteří budou schopni naplnit jeho potřeby. Když se takoví pěstouni najdou, svěření dítěte do jejich péče stvrdí soud. Celá tato cesta může být různě dlouhá (obvykle trvá kolem 1 roku). V ideálním případě by měla být co nejkratší, protože čas dětem běží jinak než dospělým.
Co je dál – na pěstounství nejste sami
Pěstouni získávají podporu v podobě spolupráce s pracovníky městských úřadů nebo tzv. doprovázejících organizací, které mají pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Mají nárok na zprostředkování bezplatného vzdělávání (v min. výši 24 hodin/rok), pomoc při péči o svěřené dítě v případě náhlých událostí (např. nemoc aj.), na zprostředkování psychologické, terapeutické péče či pomoc při návštěvě a i jiného kontaktu dítěte s jeho biologickými rodiči apod. Pěstouni mají zároveň nárok na finanční podporu od státu v podobě odměny pěstouna a dalších dávek pěstounské péče (pěstouni zároveň mohou vykonávat své povolání).
Jaké jsou typy pěstounské péče a jak se liší?
- „Klasická“ pěstounská péče – platí výše popsaná cesta k pěstounství.
- Příbuzenská pěstounská péče – zde si žádost podají příbuzní dítěte. Neprobíhají zde přípravy a „párování" dítěte a náhradního rodiče, ale jinak platí obdobná pravidla jako u „klasické“ pěstounské péče.
- Pěstounská péče na přechodnou dobu (někdy se jí říká „přechodka“) – oproti dlouhodobější pěstounské péči je dítě svěřeno pěstounům na přechodnou dobu na období max. 1 roku. Umístění dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu poskytne čas na to, aby si rodiče uspořádali svůj život tak, aby se dítě mohlo k nim vrátit (sociální pracovníci intenzivně s rodiči pracují na tom, aby se mohli dál starat o své dítě, vyřešili si bydlení apod.), nebo se hledá dlouhodobé řešení situace dítěte. Tito pěstouni také pobírají dávky pěstounské péče, a to i ve chvíli, kdy zrovna o žádné dítě nepečují (nemohou vykonávat své povolání; musí být v pohotovosti připraveni přijmout dítě do péče).
Základní informace najdete v INFOGRAFICE CESTA PĚSTOUNA.
Další zdroje informací:
Letáky pro zájemce o pěstounskou péči:
- Cesta k přijetí dítěte do náhradní rodinné péče
- Co bych měl jako pěstoun splňovat?
- Jaké děti jsou v náhradní rodinné péči?
- Pěstounská péče pro děti se zdravotním znevýhodněním – otázky a odpovědi
- Pěstounská péče pro děti mladšího a středního školního věku (6–12 let) – otázky a odpovědi
- Identita dětí v náhradní rodinné péči
- Děti v náhradní rodině mají svou historii
- Pěstounská péče a vlastní děti pěstounů
- Doprovázení pěstounů – na pěstounství nejste sami
Brožura „Kdo se může stát náhradním rodičem? Kritéria odborného posuzování pro zájemce o náhradní rodinnou péči“. Je dostupná ZDE. Najdete zde bližší informace o samotném procesu posuzování dle kritérií, které vymezuje zákon.
Více informací o tématech podpory pěstounům (kontakty na doprovázející organizace) můžete nalézt např. na:
