Které kompetence jsou klíčové v činnosti pracovníků OSPOD? Představujeme publikaci zaměřenou na vzdělávání pracovníků OSPOD

18.7.2019, Sekce: Aktuality

Co potřebují pracovníci OSPOD vědět, umět? Jakými kompetencemi musí disponovat, aby mohli adekvátně reagovat na potřeby ohrožených dětí? Jak vypadá současný systém vzdělávání pracovníků OSPOD a co by se dalo zlepšit? Nejen to se dozvíte v nové publikaci Vzdělávání jako cílený rozvoj kompetencí. Soubor doporučení pro optimalizaci systému vzdělávání pracovníků OSPOD. Najdete zde i shrnutí zjištěných potřeb pracovníků OSPOD získané během realizace workshopů, které jsme detailně zpracovali v samostatné zprávě.

Hlavní myšlenkou publikace je zásada, že celoživotní vzdělávání (dále CŽV) je třeba chápat jako nástroj řízení kvality výkonu sociálně-právní ochrany dětí (SPOD) jako celku. To asi nebude úplně překvapivé; nicméně ze současné praxe je patrné, že vzdělávání pracovníků není vždy koncepčně  provázané s objektivními požadavky na kvalitu práce s klienty, a s tím spjatými individuálními potřebami zaměstnanců.

CŽV je procesem, který by v sobě měl zohledňovat rozdílné potřeby pracovníků, požadovanou kvalitu práce s ohroženými rodinami a dětmi, a v neposlední řadě měnící se kontext výkonu SPOD. Z tohoto důvodu je užitečné disponovat modelem vzdělávání, který je pružný a zároveň koncepční.  

Tyto nároky splňuje koncept kompetenčního modelu pracovníka OSPOD, jehož popisu je věnována značná část tohoto materiálu. „Koncept pomáhá vymezit, jaké činnosti má daný pracovník vykonávat, jaké kompetence (dovednosti, znalosti, postoje) k této činnosti potřebuje a na jaké úrovni. Model unifikuje procesy manažerského řízení, jakými jsou přijímání nových zaměstnanců, jejich zaškolování, hodnocení, motivování a sestavování jejich plánů rozvoje,“ přibližuje Michal Šíp z projektu MPSV.

V materiálu najdete i další možnosti využití kompetenční modelu. Na některých VŠ a VOŠ se již nyní pracuje s kompetenčním modelem a bylo by přínosné využívat jeho tematickou strukturu a smysl i v další profesní kariéře absolventa. Kompetenční model, resp. výčet kompetencí by též pomohl vhodněji sestavovat nabídku vzdělávacích kurzů vzdělavateli, jejich akreditování, vyhledávání v systému AKRIS a zpětné hodnocení.

Pohled z praxe: co potřebují pracovníci OSPOD, aby mohli pružně reagovat na potřeby ohrožených dětí?

Abychom ověřili možnost začlenění kompetenčního modelu do praxe, uspořádali jsme (ve spolupráci s Asociací vzdělavatelů v sociální práci a s podporou organizace Lumos) celkem 5 setkání s názvem „Workshop k výuce vyhodnocování a individuálního plánování.“ Účastnili se jich vedoucí pracovníci OSPOD, pracovníci sociálně-aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi a zástupci vyšších odborných a vysokých škol zaměřených na sociální práci. Náplní workshopů byla krom sdílení zkušeností také společná práce na stanovení nejdůležitějších kompetencí, které sociální pracovník OSPOD potřebuje získat k tomu, aby mohl dobře vykonávat svou práci v oblasti vyhodnocování situace rodiny a dítěte a sestavování individuálního plánu ochrany dítěte. Soubor těchto kompetencí je obsažen v dokumentu Zpráva z workshopů k výuce vyhodnocování a individuálního plánování, ve kterém se dočtete také bližší informace o průběhu setkání.

Co dále najdete v publikaci Vzdělávání jako cílený rozvoj kompetencí?

Materiál obsahuje následující tematické oblasti:

• Legislativní rámec vzdělávání a rozvoje pracovníků OSPOD a vymezení jejich činností
• Kdo se na realizaci vzdělávání zaměstnanců OSPOD podílí a jaká je současná praxe
• Nedostatky současného nastavení celoživotního vzdělávání pracovníků OSPOD
• Doporučení pro práci s potřebami jako výsledek pilotáže
• Návrh vzdělávacích modulů – optimalizace současného systému vzdělávání pomocí kompetenčního modelu
• Soubor doporučení pro implementaci systému celoživotního vzdělávání v oblasti SPOD
• Přílohy: číselník požadovaných kompetencí, plán rozvoje kompetencí pracovníka OSPOD, hodnocení absolvovaného kurzu – tedy příklady formulářů, které lze využít k rozvoji pracovníků v praxi.

Součástí jsou doporučení nesystémové povahy, která vycházejí zejména ze zjištěné dobré praxe. V materiálu uváděná systémová doporučení jsou pak zaměřena např. na revizi standardů kvality a optimalizaci procesu akreditací MPSV (včetně informačního systému AKRIS).

Materiál Vzdělávání jako cílený rozvoj kompetencí. Soubor doporučení pro optimalizaci systému vzdělávání pracovníků OSPOD je dostupný ZDE.

Zpráva z workshopů k výuce vyhodnocování a individuálního plánování je dostupná ZDE.

Materiály jsou výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Zpět do přehledu