Kvalita pro zadavatele nebo pro klienty? Už jste četli Analýzu monitoringu kvality SPOD?

19.2.2019, Sekce: Aktuality

Pokud ne, nevadí. Rádi vám ve zkratce přiblížíme základní poznatky. V tomto díle představování výstupů projektu Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí se můžete dozvědět hlavní zjištění obsáhlé analýzy, jejíž název je těžko zapamatovatelný: „Analýza a návrh systému monitoringu kvality a strategie implementace systému řízení kvality v systému sociálně-právní ochrany dětí (SPOD)“. Co zajímavého přinesla analýza, představuje Michal Šíp, odborný pracovník projektu.

Jaké byly cíle studie „Analýza a návrh systému monitoringu kvality a strategie implementace systému řízení kvality v systému SPOD“?

V analytické části bylo cílem popsat současný stav monitoringu kvality v systému péče o ohrožené děti s ohledem na přínosy stávajících monitorovacích mechanismů a jejich dopad na praxi. Dále analýza popisuje různé přístupy ke kvalitě ve veřejném sektoru a v oblasti sociální práce včetně používaných metod řízení kvality.

Kromě situace v České republice byly zkoumány tři zahraniční systémy s výrazným inovativním a inspirativním potenciálem (Velká Británie, Spojené státy americké a Austrálie).

Na základě všech zjištění byly následně zpracovány konkrétní návrhy a opatření. 

Komu je studie určena?

Tím, že studie obsahuje jak analytickou (popisnou), tak návrhovou část, lze říci, že je určena každému profesionálovi, který působí v oblasti sociálně-právní ochrany dětí či v sociálních službách. Návrhová část, resp. zmapovaná doporučení jsou primárně určena pro řídící složky systému SPOD.   

Jaká byla klíčová zjištění v analytické části studie?

V současné době ve veřejném sektoru existuje několik konceptů ovlivňujících způsob řízení veřejných záležitostí, přičemž nejvlivnějším je koncept New Public Management, projevující se zejména snahou o standardizaci poskytování služeb, včetně zavedení „výkonového“ financování. Právě tento atribut má negativní dopady na neziskový sektor, když z principu ohrožuje nezávislost a advokační funkce tohoto sektoru. 

Zásadním zjištěním je i fakt, že kvalita je hodnocena z hlediska naplnění cílů stanovených zadavatelem, ale nikoliv z pohledu dopadu na kvalitu života klientů. Hlavní metodou řízení kvality jsou standardy kvality. Jejich prostřednictvím však lze zhodnotit pouze naplňování obecných požadavků (procesních, technických, personálních) s předpokladem, že díky naplnění těchto podmínek je cílové skupině poskytována odpovídající péče. Chybí tedy hodnocení kvality dle konkrétní „případové“ práce.

Co se týče monitoringu kvality (i samotné kvality systému), výrazným způsobem ho limituje věcná a organizační roztříštěnost. Limity jsou nejcitelněji patrné např. v rozdílných přístupech k právům a naplňování potřeb dětí, odlišných metodách práce s ohroženými dětmi a rodinami, včetně hodnocení jejích výsledků.

V neposlední řadě se současný systém řízení kvality vyznačuje nízkou mírou transparentnosti a absencí nezávislého monitorovacího mechanismu (částečně tuto činnost suplují aktivity Veřejného ochránce práv a několika nestátních organizací).

Když už je zde zmiňována zahraniční praxe, tak jaké inspirativní prvky systémů kvality lze v jiných zemích nalézt a využít?

Např. ve Velké Británii je monitoring kvality zajišťován vládní agenturou Ofsted působící v osmi anglických regionech (s více než 1500 inspektory). Agentura je dotována vládou, přičemž na hrazení inspekce se finančně podílí i samotní poskytovatelé! Inspekce je totiž vnímána nejenom jako kontrola, ale i forma podpory zvyšování kvality služeb (služba pro poskytovatele). Jsou též k dispozici různé nástroje řízení kvality případové práce (například Outcome Family Star) – více ZDE.

Ve Spojených státech amerických např. příslušné ministerstvo (Department of Health and Human Services) prostřednictvím sekce Administration for Children and Families zajišťuje podporu státům a provinciím při sběru dat, nastavování kvality služeb a procesů v oblasti ochrany práv dětí. Iniciativa je ponechána na straně veřejných i soukromých poskytovatelů, kteří jsou motivováni ke zlepšování služeb konkurenčním systémem financování (včetně federálních grantů). Inspirativní je také značná náklonost k výzkumu, cílenému zapojování akademické sféry a podpory inovací ve sféře hodnocení kvality.  

Co lze z výše uvedených zjištění vyvodit za doporučení a variantní návrhy?

Obecným předpokladem jakéhokoliv koncipování systému monitoringu kvality, který má ambici sledovat kvalitu péče o ohrožené rodiny a děti, je všeobecné naplňování principů transformace – tedy přeměny systému tak, aby co nejvíce dětí mohlo vyrůstat ve svých rodinách, popř. rodinách náhradních. V praktické rovině to znamená:

• podporu samotné rodiny jakožto nositele změny tak, aby mohla naplňovat právo a povinnost pečovat o děti;
• zajišťovat (zejména formou prevence) ochranu dětí před všemi formami násilí a nepřiměřenými zásahy do jejich nejlepšího zájmu;
• usilovat o to, aby děti vyrůstaly v přirozeném (tj. rodinném prostředí);
• v případě dětí vyrůstajících mimo péči vlastních rodičů podporovat reintegraci rodiny (s výjimkou případů, kdy by to bylo proti nejlepšímu zájmu dítěte), apod.

Jen za těchto předpokladů lze nastavit a sledovat potřebné indikátory kvality péče o ohrožené děti a rodiny.   

Jak studie dále připomíná, klíčovou vlastností samotného systému monitoringu kvality by měla být schopnost funkčně integrovat všechny relevantní úrovně řízení kvality, tj. na úrovni:

• případové práce,
• organizace (služby, úřadu),
• územní (komunitní a regionální)
• národní.

Doporučuje se též integrování činnosti nezávislého monitorovacího mechanismu, který hodnotí činnost všech součástí systému péče o ohrožené děti.

V neposlední řadě je zcela zásadní, aby bylo hodnocení kvality založeno na důkazech (měřitelných datech prokazujících míru naplnění příslušného indikátoru), tedy na výsledcích (okamžitých, střednědobých i dlouhodobých výsledcích) na straně cílové skupiny. 

Celkem je ve studii navrženo 18 hlavních opatření a několik desítek dílčích aktivit k jejich naplnění (s. 360-361). Studie se zaměřuje na vyčíslení přímých nákladů na monitoring kvality na všech úrovních (resp. nákladů na realizaci souvisejících opatření).

Celková doba implementace systému řízení kvality včetně vytvoření systémových předpokladů si vyžádá, dle odhadu, dobu 4 až 5 let - zejména s ohledem na lhůty legislativního procesu, vytvoření prostoru pro důkladnou přípravu, zapojení co nejširšího okruhu aktérů systému i občanské společnosti do projednávání změn atd.

Co bude dál?

Dle záměru projektové aktivity, v rámci které materiál vznikl, jsou výsledná zjištění určena primárně řídícím složkám systému sociálně právní ochrany dětí. Materiál byl proto předložen věcnému oddělení koncepce a metodiky ochrany práv dětí (MPSV).

Zmíněná doporučení jsou formulována tak, že je lze využít pro přípravu věcného záměru jednotného informačního systému. Zároveň již teď, bez nutných dalších systémových změn, je možné využít poznatky z analýzy ke zpracování indikátorů hodnocení kvality na úrovni případové práce.

 

Děkujeme za představení hlavních zjištění analýzy. Analýza je dostupná na odkazu ZDE.

V případě dotazů k projektové aktivitě č. 2 - Monitorování systému ochrany práv dětí se můžete obrátit na Mgr. Michala Šípa, e-mail: michal.sip@mpsv.cz.

Výstup je součástí projektu Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí Ministerstva práce a sociálních věcí.

Zpět do přehledu