Podpora duševního zdraví dětí a mladistvých jako jedna z oblastí programu Zdraví

7.10.2019, Sekce: Aktuality

Jak identifikovala Analýza inovativních postupů a služeb pro rodiny a děti (IPŘ 2017), rodinám s dětmi s duševním onemocněním se stále nedaří včas a účinně pomáhat. Možnostmi podpory dětí se specifickými potřebami v oblasti duševního zdraví jsme se proto zabývali v rámci projektové aktivity MPSV zaměřené na inovativní služby pro rodiny s dětmi (blíže viz publikace Inovace v práci s ohroženými dětmi a rodinami). Z hlediska dětí je oblast duševního zdraví o to složitější, že se potřeby mění a vyvíjejí, a zvláštního významu tudíž nabývá prevence – včasný záchyt prvních signálů, že potřeby dítěte naplňovány nejsou. Možnost včasného záchytu spočívá v rukou těch, kdo jsou dítěti nejblíže či s ním tráví nejvíce času – typicky rodiče nebo učitelé. Je otázkou, zda právě oni disponují dostatečnými znalostmi a schopnostmi pro to, aby dokázali chování dítěte interpretovat z hlediska potřeby v oblasti duševního zdraví a aby věděli, jak dítěti nejlépe pomoct nebo mu pomoc zprostředkovat. Jaké nové služby vznikají k podpoře duševního zdraví? Jaké možnosti podpory se naskýtají? Zúčastnili jsme se konference k programu Zdraví (fondy EHP 2014-2021), která se konala 19. září v Praze a zástupci Ministerstva financí a Ministerstva zdravotnictví zde představili zaměření a plánovaný harmonogram programu.

Zaměření programu Zdraví

Program Zdraví je zaměřen na tři hlavní cíle. Prvním je zvýšení podpory duševního zdraví a pohody u dětí. Jedná se o pokračující podporu duševního zdraví z předchozího programového období, nově zacílenou na děti a dospívající. Druhým cílem je podpora nástrojů zlepšujících prevenci a včasné rozpoznání příčin onemocnění a též opatření zaměřená na správné užívání antibiotik. V neposlední řadě program cílí na posílení role pacientů a postavení pacientských organizací ve zdravotnickém sektoru.

Dále byly představeny tři předem definované projekty, které budou v rámci programu podpořeny. Účastníci konference byli též seznámeni s možnostmi a přínosy bilaterální spolupráce.

Celková alokace v rámci podpory duševního zdraví dětí a dospívajících bude cca 155 mil. Kč a výzva bude vyhlášena v listopadu/prosinci 2019 pro tzv. velké projekty (pro poskytovatele primární, specializované, stacionární ambulantní péče a další, školy a školská zařízení, školská poradenská zařízení, zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy apod. a VŠ) a v únoru/březnu 2020 pro tzv. malé projekty (určeno především pro neziskové organizace působící v oblasti zaměření výzvy minimálně 1 rok).

Co se chystá v oblasti podpory rodičovských kompetencí?

MUDr. Michal Goetz, PhD. (Dětská psychiatrická klinika 2. LF UK a FN Motol) ve svém příspěvku hovořil o tom, že v České republice chybí programy na zvyšování rodičovských kompetencí a uváděl, proč je důležité pomáhat rodičům, kteří trpí duševním onemocněním. Z výzkumů vyplývá, že 15–20 % dětí má rodiče s duševním onemocněním a že 67 % žen a 75 % mužů se závažným dušením onemocněním jsou rodiči. MUDr. Goetz představil jeden z předem definovaných projektů a tím je implementace zahraničního programu Triple P-Positive Parenting Programme, který je zaměřený na zlepšování rodičovských dovedností a emočně-behaviorální schopnosti dětí v rodinách, kde se vyskytuje duševní onemocnění. Program bude přizpůsobený našim podmínkám a následně bude pilotně ověřený v partnerských organizacích.

Zvyšování osvěty u žáků, i učitelů

Marie Salomonová, MSci (Nevypusť duši, z. s.) vysvětlovala, proč je důležité se na téma duševního zdraví zaměřit právě ve školách. Prezentovala data, která byla získána v dotazníkovém šetření realizovaném neziskovou organizací Nevypusť duši. Šetření se zúčastnilo 411 učitelů 2. stupně ZŠ a SŠ a mimo jiné z něj vzešlo, že:

• 70 % dotazovaných nemá dostatek informací o tom, co dělat v případě, že se na ně obrátí někdo, kdo má potíže v oblasti duševního zdraví,
• na více než 60 % respondentů se alespoň 1x obrátilo dítě s duševními obtížemi,
• přes 50 % respondentů neví, jak se chovat k žákovi s duševními obtížemi.

Dle Salomonové je třeba se v oblasti prevence zaměřit na zvyšování gramotnosti v oblasti duševního zdraví, a to už u malých dětí (zdravé copingové mechanismy, psychohygiena – stejně jako se učí děti čistit zuby), destigmatizaci, znalost základních onemocnění a jejich projevů, zvyšování povědomí o službách a zvyšování ochoty k vyhledávání pomoci.

Na webových stránkách organizace Nevypusť duši je umístěný manuál pro učitele, organizace nabízí i akreditovaný kurz „Duševní zdravověda pro učitele“, který je zaměřený na téma zvyšování osvěty v tématu duševního zdraví u učitelů i žáků.

„Dejte si spolu pivo, běžte se společně pobavit, buďte entuziastičtí.“ Aneb co dalšího na konferenci zaznělo?

Kromě této osvěžující poznámky zazněly od zástupkyně norského ministerstva zahraničí Solfrid Johansen také další tipy k navazování bilaterální spolupráce se zahraničními partnery domovských států (Island, Lichtenštejnsko, Norsko). Zmínila např., že je velmi důležité mít jasnou představu o očekáváních od partnerství a také je nezbytné, aby cíle a odpovědnost za jejich naplňování byli zřejmé všem zapojeným stranám.

Hledat zahraniční partnery je možné i na webu www.eeagrants.cz – je zde formulář, skrze který je případně také možné hledat zahraničního partnera ke spolupráci.

Více informací o programu Zdraví a prezentace z konference najdete ZDE.

Kapitolu "Spolu a včas – pomoc v oblasti duševního zdraví" – z publikace MPSV "Inovace v práci s ohroženými dětmi a rodinami", s. 23 – 50, najdete ZDE.

Zpět do přehledu