Příprava mladých dospělých vyrůstajících v pobytových zařízeních na odchod do dospělého života. Výsledky unikátního výzkumu

5.10.2020, Sekce: Aktuality

Přechod z dětského domova či jiného pobytového zařízení do dospělosti je pro řadu mladých dospělých náročným obdobím spojeným s řadou obav. Oproti jiným vrstevníkům se často nemohou spolehnout na pomoc a zázemí své rodiny. Co by mohlo pomoci těmto mladým lidem postavit se na vlastní nohy? Jak to vnímají samotní mladí dospělí, kteří ústavní péčí prošli? Co k tomu dodávají ostatní aktéři, kteří je provázejí přípravou na odchod ze zařízení - sociální pracovníci orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), ředitelé pobytových zařízení a zástupci neziskových organizací? Seznamte se s výsledky unikátního průzkumu Nadačního fondu Krok domů a některými aktivitami MPSV v oblasti podpory mladých dospělých vyrůstajících v náhradní péči při vstupu do samostatného života.

Průzkum proběhl ve 14 krajích, a to v období od května do srpna 2020. Prostřednictvím online dotazníků se zapojilo téměř 300 pracovníků a pracovnic OSPOD. Data byla získána i díky 29 rozhovorům s mladými dospělými se zkušeností života v ústavní péči, řediteli pobytových zařízení, krajskými vedoucími pracovníky OSPOD a zástupci neziskových organizací. Pro Nadační fond Krok domů šetření provedl Confess Research.

Proč jsou potřeba data o přípravě na odchod mladých dospělých z pobytových zařízení?

„Zjišťování potřeb mladých dospělých se děje často jen na regionální úrovni, přímo v pobytových zařízeních, nebo při terénní práci ze strany neziskových organizací. Neexistuje ale jednotná celorepubliková koncepce, která by vedla k jejich kvalitnější a efektivnější integraci do společnosti. Tato cílová skupina je často opomíjena, chybí relevantní data a výpovědi, mladým dospělým chybí historie, po opuštění pobytového zařízení se ztrácí v systému,“ doplňují zpracovatelé výzkumu, jehož cílem bylo mimo jiné zmapovat potřeby dospívajících z pobytových zařízeních, které by jim pomohly k lepšímu přechodu do dospělého života. Výzkum se zabýval pohledem čtyřech hlavních aktérů na potřeby spojené s přípravou na přechod do dospělosti. Shrneme vám některá zjištění. Více je možné nalézt v prezentaci výzkumu a tiskové zprávě Nadačního fondu Krok domů (naleznete na konci článku).

Jak to vidí mladí dospělí?

Pro mladé dospělé je z hlediska přípravy důležité mít dokončené střední vzdělání a mít možnost získat samostatné bydlení (např. formou startovacího bytu si od 16 let zkoušet, jaké to je starat se sám o sebe, o domácnost, mít zde soukromí na učení apod.). Důležitá je pro ně psychická podpora, kterou jim často poskytují pracovníci neziskových organizací, kteří je na cestě k dospělosti doprovázejí. Během období odchodu zažívají nejrůznější pocity, ať už negativní (strach, nejistota), tak pozitivní (těšení, radost aj. – viz obrázek níže, zdroj Confess Research). Mladí dospělí oceňují rovněž praktická školení (např. k finanční gramotnosti), kde mohou získat praktické informace, jak si poradit v běžném životě. Co se týká systému podpory vnímají, že pracovníci OSPOD je příliš nepodpořili a nemotivovali. Ve vztahu k návazné pomoci prostřednictvím služby sociálního kurátora pro dospělé by uvítali, kdyby se jim kurátor představil osobně (často dochází pouze k předání kontaktu prostřednictvím pracovníka OSPOD, což snižuje jejich motivaci obrátit se dále na kurátora).

Pohled neziskových organizací (NNO)

Zástupci NNO vnímají, že klíčovými aspekty v přípravě na přechod do dospělosti jsou dlouhodobá spolupráce s mladými dospělými a vybudování vztahu. Tito aktéři uspokojují potřeby jistoty blízké osoby, která je pro mladého dospělého průvodcem, pozitivním vzorem. Klienty zapojených NNO jsou děti a mladí dospělí ve věku 13 až 36 let (nejčastěji však ve věku 15 až 26 let). NNO vnímají, že oblasti příprav dospívajících na odchod z pobytové péče by pomohla vyšší míra spolupráce s pracovníky OSPOD (z výzkumu plyne, že 47 % oslovených OSPOD spolupracuje více či méně v oblasti příprav mladých dospělých s některou NNO). Dalším tipem NNO je aktivní zapojení sociálního kurátora alespoň 1 rok před odchodem dospívajícího ze zařízení (nyní je to 6 měsíců).

Co uváděli zástupci pobytových zařízení

Mezi zmiňované potřeby ředitelů a ředitelek zapojených pobytových zařízení patřily, např.:

• Efektivnější a aktivní zapojení kurátorů pro dospělé (aktéři uváděli, že na poslední návštěvě pracovníka OSPOD bývá pouze občas přítomen i kurátor pro dospělé, který nabízí následné služby dospívajícímu);

• Získat dovednost práce s plánem rozvoje dítěte (PROD) prostřednictvím instrukce a školení (bez adekvátního školení se tento nástroj jeví jako nefunkční a neplní svou roli)
• Mít lepší provázání PROD a individuálního plánu ochrany dítěte (IPOD) – část oslovených si pochvalovala spolupráci s pracovníky OSPOD. Spolupráci by mohlo napomoci jasnější nastavení rolí v předávání informací ve věci IPOD a PROD;
• Systému příprav by mohlo pomoci snížení počtu dětí v rodinných skupinách z nynějších 8 na 4 dětí –pomohlo by to více zacílit na individuální potřeby dospívajících.

Vnímání pracovníků OSPOD

Pracovnice a pracovníci OSPOD jsou klíčovými aktéry systému péče o ohrožené děti – koordinují systém služeb, které jsou poskytovány ohroženému dítěti/dospívajícímu. V případě umístění dětí/dospívajících v pobytových zařízeních usilují o to, aby toto umístění bylo dočasným opatřením a dítě/dospívající se mohlo vrátit domů či vyrůstat v náhradní rodinné péčí (za současné práce s biologickou rodinou). Krajští vedoucí pracovníci OSPOD vnímali, že by oblasti přípravy dospívajících na odchod z pobytových zařízeních mohlo napomoci, např.:

• Upevnění spolupráce a zapojení do procesu přípravy všech důležitých aktérů, tedy mladých dospělých, rodiny, NNO a klíčových osob z pobytových zařízení;
• Snížení věkové hranice pro přípravu z 16 let na 15 let;
• Zdůraznění a zatraktivnění role kurátorů pro dospělé (následná péče);
• Vytvoření online komunikačního nástroje pro častější spolupráci mladých dospělých a pracovníků OSPOD (kontakt pracovníků OSPOD s dospívajícími 1x za 3 měsíce je vnímán jako málo častý);
• Online sdílení mezi kraji a ministerstvy (příklady dobré praxe, kazuistiky apod.);
• Rozšíření nabídky startovacích bytů aj.

Z dotazníkového šetření s pracovníky a pracovnicemi OSPOD dále vyplynulo, že pracovníci OSPOD mají málo času pro individuální přípravu mladého dospělého na přechod do dospělosti (kontakt probíhá obvykle 1x za 3 měsíce, po dobu do 45 min). Pro více jako polovinu pracovníků OSPOD je tak atraktivní zavedení online formy setkávání, které by mohlo probíhat častěji. V přípravě dospívajících se obvykle věnují tématům, jako jsou bydlení, příprava na povolání a vztahy s biologickou rodinou. Čas naopak nezbývá na témata spojená s jednáním na úřady, rizikovými momenty při odchodu či otázkami spojenými s finanční gramotností a mnohá další.

Závěry výzkumu a co bude dál

V současném systému nemají sociální pracovníci OSPOD a kurátoři pro dospělé dostatek času věnovat se všem tématům souvisejícím s přípravou dospívajícího na přechod do samostatného života. Chybí rovněž větší propojení a spolupráce relevantních aktérů, jako jsou neziskové organizace, OSPOD, kurátoři a pobytová zařízení. Situaci komplikuje nedostatek startovacích bytů, domů na půli cesty, sociálního bydlení pro mladé dospělé, kteří mají komplikované rodinné vazby. Výzvou je využívání online nástrojů pro komunikaci s mladými dospělými, které by umožnily intenzivnější kontakt s mladými dospělými, vytvoření platformy pro mezikrajové sdílení informací či zavedení systému online sdílené karty dítěte/mladého dospělého s delegovaným přístupem a sdílenými informacemi zapojených aktérů.

S daty byli seznámeni respondenti výzkumu. „Výsledky a data, které průzkum přináší, bychom rádi komunikovali nejen směrem k ministerstvům a vedení krajských úřadů, ale chystáme se i za zákonodárci. Jsme připraveni prosazovat a podpořit legislativní změny, bez kterých se v řadě oblastí bohužel neobejdeme,“ dodává Klára Chábová z Nadačního fondu Krok domů.

Aktivity MPSV v oblasti podpory mladých dospělých, kteří opouštějí náhradní péči

MPSV v současné době dokončuje navazující Národní strategii ochrany práv dětí, kterou doprovází akční plán. Jednou z priorit je nastavení systému podpory mladých dospělých při jejich vstupu do samostatného života včetně příslušných změn právní úpravy. Tato podpora ale musí navazovat na dlouhodobé budování podpůrné sítě, kterou má dítě i jeho rodina k dispozici již v době pobytu v zařízení.

Na úrovni legislativy je součástí návrhu novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která je aktuálně předložena k projednání poslanecké sněmovně, zavedení tzv. zaopatřovacího příspěvku pro mladé dospělé, kteří opustí ústav nebo pěstounskou péči a chtějí dále studovat. MPSV dále realizuje systémové projekty, které usilují o zkvalitnění systému péče o ohrožené děti a rodiny. Aktuálně se jedná o projekt Podpora systémových změn v oblasti služeb péče o ohrožené děti, mladé lidi a rodiny v České republice. V rámci projektu je přímo v pobytových zařízeních ověřována míra naplnění potřeb dětí, včetně podmínek jejich přípravy na osamostatnění. Více o aktivitách projektu najdete ZDE.

Tiskovou zprávu NF Krok domů k výzkumu najdete ZDE.

Stáhněte si prezentaci s kompletními daty výzkumu ZDE.

TIP - Doporučení mladých dospělých pro dospívající žijící v pobytových zařízeních (Zdroj: Prezentace Confess Research, Nadační fond Krok domů)

 

Zpět do přehledu