Máš strach?

Cítit strach je normální. Každej ho občas má. Snad jen František Nebojsa z Fimfára neví, co je strach. Jenomže on je pohádková bytost.

My jsme lidé a strach k nám patří. Strach způsobuje ledacos. Někdy je strach tak velký, že tě zaplavuje a brání ti dělat činnosti, které bys dělat chtěl, nebo kterým se občas nedá vyhnout. Máš takový strach, že se znemožníš, že snad ani raději nepůjdeš do školy? Ze strachu je ti tak úzko, že se ti chce omdlít? Máš tak velký strach jet autobusem, že raději nikam nepojedeš? Těžko se ti vychází z domu? Nechceš jít tam, kde je spousta lidí, třeba do kina, nebo do centra města?  Bojíš se pavouků tak moc, že je ti z toho strachu nanic? Nesnášíš, když jsi centrem pozornosti, když na tebe ostatní zírají? Bojíš se, že se něco stane mámě, tátovi, babičce, sourozencům? Bojíš se, že se něco stane tobě?

Takové strachy mívá hodně lidí. Rozhodně v tom nejsi sám. Všechny druhy strachu, o kterých už nyní víš, jsou normální, pokud se stihneš věnovat tomu, co tě baví a tvůj strach ti v tom nezabrání. Strach, který nám brání dělat věci, které bychom rádi vykonávali, takový strach vlastními silami překonat nelze.

Je to strach, který zahlcuje celé tělo, nedá se na něj zapomenout, způsobuje nepříjemný pocit.  Je na čase, abys svému strachu podal pomocnou ruku.

Lidé, kteří mívají potíž se svým strachem, mívají strach zajít za někým, kdo by jim dokázal pomoci. Nemusíš se bát, jsou tady pro tebe, proto, aby ti pomohli, proto, aby tě podpořili.