Matěj
Matěji, můžeš se mi prosím v pár větách představit?
Určitě. S mámou, tátou a sestrou jsme bydleli ve městě, které se nachází v severní části Olomouckého kraje. Když mi byly tři roky, tak od nás odešel táta. Máma zůstala na mě a moji nevlastní sestru sama. Máma fetovala, nikoho ale nezajímalo, co se s ní děje. Nikdo s tím nic nedělal! Máma se pak sama rozhodla, jít se léčit.
Mě a ségru dala k babičce, která se o nás měla postarat. Babička mě ale přesunula k tátovi a ten mě v pěti letech šoupl do děcáku. Poté jsem cestoval z ústavu do ústavu, a teď jsem pár měsíců „venku“.
Místo Ježíška, máma s jehlou
Vraťme se na začátek tvého dětství. Pamatuješ si na tu dobu, kdy jsi byl doma a viděl jsi, co máma dělá?
Ano, pamatuju se. Bylo mi něco kolem 4-5let.
Třeba jsem si teď vzpomněl na jednu chvíli, která mi zůstala v hlavě. Byly Vánoce a já se tajně koukal na mamku klíčovou dírkou. Řekla mi, že jde něco domluvit s Ježíškem. Viděl jsem ale, jak tam sedí a něco si píchá. Když jsem byl malý, tak mi to nedošlo, ale pak jsem si to časem všechno srovnal v hlavě a pochopil jsem, co tehdy dělala.
Tvá ségra Míša byla o pět let starší. Už možná chápala tu situaci víc. Povídali jste si spolu o tom?
O tom, jestli si pamatuje, že máma v minulosti fetovala, jsme se nebavili. Jen jsem se jí ptal, jestli ví, kdy s tím začala. Ségra mi řekla, že s tím máma začala už od 15ti, alespoň jí to povídal děda. Prý ji občas posílali do obchodu a ona se vrátila třeba až za 4 dny. Kde byla, netušili.
Přehazovali si mě jako horký brambor
Táta se od vás odstěhoval a ty se sestrou jste zůstali žít s maminkou. Co bylo pak?
Máma šla do léčebny, protože brala pervitin. Mě a moji starší sestru Michaelu proto dala na hlídání babičce. Byly mi tehdy čtyři roky, když babička zavolala tátovi a převezla mě k němu. Táta mě během pár dní dal pryč. Nechtěl se o mě vůbec starat.
Babička si nechala u sebe tvoji sestru. Proč tebe ne?
To nevím doteď. Asi kvůli tomu, že neměla moc peněz. Také doufala v to, že si mě otec nechá. Ségra mi strašně moc chyběla.
Chvíli jsi bydlel u táty. Jak se ti u něj líbilo a kam tě dal pryč?
Táta měl novou přítelkyni, se kterou bydlel v hlavním městě. Cítil jsem, že mě jeho přítelkyně neměla ráda. Po krátké době mě i bila a otec byl vždy na její straně. Neměl jsem to tam rád, byl jsem u nich asi rok. Potom mě táta dal do Klokánku, kde mi po pár měsících našli adoptivní rodinu.
Co se ti vybaví ve spojitosti s touto adoptivní rodinou?
Byl jsem tam jen půl roku, ale nejsilnější vzpomínky jsou na jejich vlastní dceru. Spolu s ní jsme kradli jejím rodičům peníze. Já měl sladkosti a ona samé nové oblečení. No, a když se to provalilo, padlo to všechno na můj krk, tak jsem to přijal a odešel jsem do diagnosťáku.
A potom jsem pořád cestoval z ústavu do ústavu. Z měst do jiných měst a celé jsem to dával za vinu mojí matce. Hodně mi chyběla, ale z léčebny mi nikdy nezavolala.
Tvá sestra zůstala tedy u babičky, kde byla od svých deseti let. Bydlí tam doteď?
Ne, už tam není. Dokončila si střední školu a s odstěhovala se. Ale pořád studuje, ale už při práci. Má přítele, se kterým i žije. Se ségrou jsme se strašně odcizili.
Matěji, hodně jsi toho procestoval. Kde ses nakonec „usadil“ a zůstal do plnoletosti?
Nakonec jsem skončil v dětském domově, který byl ve stejném městě, ze kterého jsem se v pěti letech odstěhoval. Udělal jsem si hotelovou školu s maturitou.
Po maturitě jsi z domova odešel nebo jsi ve studiu pokračoval?
Po maturitě jsem hned odešel, ale s donucením. Protože jsem maturitu udělal až na druhý termín (ten první se mi nepovedl), tak jsem končil v září. Nechtěl jsem odejít, chtěl jsem dál studovat! Ale jelikož jsem se nedostal na žádnou vysokou školu, kvůli tomu, že jsem maturoval až v září, byla další možnost studovat jazykovou školu, ale tam chtěli školné. A na to můj domov neměl. Za víkend jsem se musel rozhodnout, kam půjdu. Zůstat v domově jsem nemohl. Nestudoval jsem.
To tě domov jen tak „vyhodil“, po tolika letech a měl jsi na sbalení pouze dva dny?
Ano, mám ale ulehčující okolnost. Můžu se do konce roku vrátit, pokud budu mít papír o přijetí na vysokou školu. Mám čas do září příštího roku, ale musím se přihlásit už v březnu…
Je to dost zvláštní krok od domova, ve kterém jsi několik let žil…
Víš, co je nejhorší? Už jsem čich k svobodě a nevím, jestli se tam chci vrátit. Dostudovat chci strašně moc, ale jestli chci být tam v děcáku nevím. Strašně rád bych studoval vysokou, vím, že je pro mě důležitá.
Tvůj život dnes?
Pracuji na horách jako číšník. Pracuji 12ti hodinové šichty po dvou dnech. Mám přítelkyni a jsem s ní moc rád. S babičkou se nevídám a se ségrou strašně málo. S matkou se taky nevídám. Zavřeli ji do vězení, za pokus o vraždu jejího přítele. Dostala 14 let a čtyři roky už má za sebou.
Proč si myslíš, že to udělala?
Její přítel ji dost bil, prý i podváděl. Feťák to byl. Máma byla tehdy opilá a zdrogovaná. Snažila se ho ubodat, aby měla pokoj. On to přežil a moji mámu zavřeli. Občas si voláme, ale nechci ji vidět. Bojím se, že by mi zasahovala do života.
Sice to, jak teď žiju, není můj vysněný sen, ale dělám všechno proto, abych si to zařídil podle sebe. Chci si najít vysokou a chci dál studovat. Poperu se se životem a zvládnu to!
Alex Chludilová
