Dospělí

„Jako odbornice již víme, že participace ANO. Otázkou ale zůstává, jak motivovat všechny lidi pracující s dětmi, aby uměli děti zapojovat ve své každodenní praxi tak, aby to dětem sedělo.”

To je jeden z názorů odborníků a odbornic z fokusní skupiny, které mapují, jestli, za jakých okolností, v jakých situacích a v jakých podobách mají dospělí pracující s dětmi nastavené mechanismy pro jejich zapojení.  

Tým MPSV zorganizoval setkání 42 profesionálů a profesionálek, kde v distanční formě ověřoval naplnění indikátorů unikátního nástroje CPAT pro mapování participace dětí. Kromě fokusní skupiny dětí, i fokusní skupina expertů a expertek je klíčovým nástrojem ke zjištění úrovně participace dětí v různých oblastech života a procesech. Aktivita je součástí projektu Rady Evropy „Participace dětí v Evropě – posilování národního rámce a aktivit v rámci participace dětí“, který se zaměřuje na zapojování dětí a dospívajících a na tvorbu participační politiky na národní úrovni.   

V rámci setkání uvedl tým MPSV prostřednictvím videa zpracovaného organizací LUMOS skupinu mladých sebeobhájců a sebeobhájkyň a jejich pojímání participace. Formou krátkých citací také tým MPSV sdílel zjištění z dřívějších fokusních skupin dětí k tématu jejich zapojování a odborníkům a odbornicím tak byly předány jejich nejdůležitější vzkazy.

Prostřednictvím diskuse s odborníky a odbornicemi tým MPSV zjišťoval, jestli jsou podle jejich zkušeností děti informovány o svém právu na participaci, jestli mu rozumí a kým jsou nebo by měly být o svém právu na participaci informovány. Experti a expertky se shodli, že děti musí být o svém právu na participaci aktivně informovány, musí mít příležitost si participaci zažít v běžných situacích. „Děti potřebují mít nejprve možnost, aby se rozhodovaly mezi příjemnými věcmi, potom se nebudou bát rozhodovat i o těch nepříjemných”. Je třeba, aby děti dostávaly informace jednotné a způsobem, kterému rozumí. Nejdůležitější je, aby participace byla právem, nikoli povinností. 

NĚKDY ODCHÁZÍ Z JEDNÁNÍ DOBŘE INFORMOVANÉ DÍTĚ, I KDYŽ MY SE NEDOZVÍME VLASTNĚ NIC. A JE TO TAKTO V POŘÁDKU. NA PARTICIPACI JE VŽDY TŘEBA MÍT DOST ČASU.

Tým MPSV hledal společně s experty a expertkami odpověď na otázku: „Jaké existují mechanismy pro bezpečné využití práva dětí na účast ve správních nebo soudních procesech?“ Ukázalo se, že, dle odborníků a odbornic děti obecně o svém právu informovány nejsou. K seznámení s tímto právem dochází až ve chvíli, kdy se ocitnou v nějaké pro ně složité situaci, např. rozchod rodičů, problémy ve škole či vztazích. 

NĚKDY JSOU DĚTI PŘEKVAPENÉ, ŽE VŮBEC NĚJAKÁ PRÁVA PŘI RŮZNÝCH ŘÍZENÍCH MAJÍ.

Tým se věnoval i oblasti stížností a mechanismům, jak si stěžovat a být vyslyšen. Experti a expertky pojmenovávali, že děti mají možnost poskytnout zpětnou vazbu k službě/činnosti do které jsou zapojeni, paletou možností (rozhovorem, online dotazníkem určeným pro stížnosti, emočními kartami, dotazníky, písemně). Praxe ukázala, že ne všechny zvolené nástroje jsou vhodné pro děti. Je důležité formu přizpůsobit věku a mentálním schopnostem dětí. Děti zároveň potřebují mít pocit, že sdělit jejich názor je bezpečné. Je vhodné počítat s tím, že dítě bude vyhodnocovat jednání a proces po jeho ukončení a nastavit možnost zpětné vazby i s odstupem času.

JE DŮLEŽITÉ, ABY DĚTI VĚDĚLY, PROČ ZPĚTNOU VAZBU SDĚLUJÍ A CO SE S NÍ BUDE DÍT.

 

Tým MPSV hledal odpovědi na otázku, jestli by měla existovat nezávislá instituce kontrolující výhradně dětská práva a co/koho by měla kontrolovat? “Je důležité, aby v České republice existovala nezávislá instituce, která by chránila práva dětí. Důležitější ale je, aby tomu děti rozuměly a nebály se na ni obrátit”. Zároveň odborníci a odbornice upozornili na to, že “v České republice jsou již nyní instituce, které mají práva dětí chránit – sociální služby, orgány sociálně-právní ochrany dětí, veřejný ochránce práv a další”. Pokud by se měla nová funkce zavádět, bylo by dobré nejprve jasně vymezit jak a kdo se má právy dětí zabývat, aby bylo zřejmé, co může nezávislá instituce kontrolovat.

 

JE DŮLEŽITÉ, ABY DĚTI VĚDĚLY, KDO JE DĚTSKÝ OMBUDSMAN ČI OMBUDSMANKA A NEBÁLY SE NA TUTO INSTITUCI OBRÁTIT.

Zapojení experti a expertky zmiňovali, že v legislativě vnímají dostatečnou oporu pro zapojování dětí do rozhodování, která se jich dotýkají. Ovšem řekli, že právně to sice může být popsáno, ale je otázkou, zda s tím jako dospělí pracujeme.

JE POTŘEBNÉ BÝT CITLIVÍ K MÍŘE ZAPOJOVÁNÍ DĚTÍ DO RŮZNÝCH ŘÍZENÍ, PROTOŽE TO PRO DĚTI MŮŽE BÝT VELMI NÁROČNÉ.

Experti a expertky se shodli, že téma participace se za posledních 10 let proměnilo a aktuálně existuje množství dostupných materiálů k tématu participace. 

O PARTICIPACI JE POTŘEBA MLUVIT A SDÍLET MEZI KOLEGY A KOLEGYNĚMI I EXPERTY Z JINÝCH ODVĚTVÍ PRACUJÍCÍCH PRO DĚTI A S DĚTMI.

A co by vzkázali dospělí dětem?

„Když se nejde svěřit nikomu, koho znáš, můžeš se svěřit i někomu, koho neznáš. Třeba anonymní Lince bezpečí.“

„Aby soudce mohl rozhodnout v Tvém nejlepším zájmu, měl by znát nejen Tvůj názor, ale i více věcí o Tobě, jak své rodiče a situaci doma vnímáš. Závisí ale jen na Tobě, zda toho využiješ.“

„My rodiče Tě máme rádi, učíme se to.“