Jak to funguje?

1. Jak dlouho budu u pěstounů?

Tak na tuto otázku není vůbec jednoduché odpovědět. Záleží to na mnoha okolnostech. Ale v základě můžeme říct, že pěstounská péče má být časově omezeným opatřením do doby než se pro tebe najde „trvalé“ řešení. Což by asi nejlépe bylo do doby, než se tvým blízkým (rodičům nebo i jiným příbuzným) podaří zvládnout problémy, pro které si nemohl zůstat doma. Dnes jsme často svědky toho, že do pěstounské péče jsou děti umísťovány po pobytu v dětském domově, a v době, kdy už to vypadá, že se nebudou moci vrátit ke své „původní“ rodině. A v takovýchto případech je poměrně časté, že dítě zůstává v pěstounské péči až do svých 18. narozenin. Osmnáctými narozeninami totiž pěstounské péče končí ze zákona a další soužití dítěte a pěstounů už závisí na jejich vůli.

Pakliže nemáš v tom, jak dlouho budeš u pěstounů jasno, neboj se zeptat přímo svých rodičů, pěstounů, sociálních pracovníků (ti by tebe i pěstouny měli pravidelně navštěvovat).

2. Mohu se setkávat se svými příbuznými?

Určitě ano! Pakliže o to stojíš samozřejmě především ty, a je zájem i na straně tvých rodičů či třeba dalších příbuzných (babičky, tety, sourozenců…) máš určitě právo se s nimi pravidelně setkávat, nebo si třeba zavolat, nebo s nimi být v kontaktu třeba na facebooku. Pěstouni mají dokonce zákonnou povinnost ti tento kontakt umožnit. Pro taková setkání a kontakty je však dobré mít stanoveny základní pravidla – třeba jak často, kde, kdo… Na takovýchto pravidlech je dobré se společně domluvit nejlépe předem. Je si tedy třeba dohromady sednout s tvými příbuznými, pěstouny a sociálním pracovníkem někde v příjemném prostředí a tato pravidla dohodnout. Někdy tobě i ostatním, nejen v této záležitosti, mohou pomoci tzv. doprovázející organizace (pakliže tví pěstouni s nějakou spolupracují, měl by si o tom vědět – neboj se zeptat)

3. Musím pěstounům říkat mami a tati?

Pakliže nechceš, nemusíš. V případech, kde je dítě u pěstounů už delší dobu, se s tímto oslovováním setkáváme, ale záleží doopravdy především na tom, jak to cítíš hlavně ty. K takovému oslovování tě nikdo nemůže nutit. S pěstouny se domluv na oslovování, které bude příjemné vám všem.

4. Co se stane, až mi bude 18?

Jak jsme už psali v předchozím, tak pěstounská péče končí nejpozději dosažením zletilosti (tedy až ti bude 18 let). Po dosažení zletilosti již k tobě nemají pěstouni žádné povinnosti. Hodně záleží, jaký k sobě máte vztah a jak si rozumíte. Je poměrně časté, že mladý člověk zůstává se svými pěstounskými rodiči i nadále v kontaktu, ale to je už jen na tom, „jestli chcete“. Každopádně by ti v otázce „A co až mi bude 18?“ mělo být už jasno před jejich dosažením – neboj se o tom mluvit, neboj se ptát. Pakliže ti nebudou moci dále pomáhat pěstouni, obrať se na svého sociálního pracovníka, popřípadě na nějakou neziskovou organizaci, které pomáhají mladým lidem odcházejícím s pěstounské péče nebo ústavních zařízení. Při dosažení zletilosti a odchodu od pěstounů máš také nárok na finanční výpomoc ve výši 25 tisíc Kč. To jsou peníze, které by ti na počátku samostatného života měli pomoct například s úhradou výdajů na bydlení apod.

5. Co mám dělat, když nejsem u pěstounů spokojený?

Cítíš-li se u pěstounů nespokojený, tak v prvé řadě by sis měl zkusit promluvit přímo s nimi. Jestliže si na to však netroufáš, máš strach a obavy, tak určitě oslov sociálního pracovníka, který má tebe i pěstouny pravidelně navštěvovat. Pakliže pěstouni spolupracují s nějakou doprovázející organizací, o kterých jsme už mluvili u jedné z předchozích otázek, můžeš se určitě obrátit i na jejich pracovníky. Prostě se neváhej obrátit na někoho, komu důvěřuješ. Samozřejmě hodně záleží na důvodu tvé nespokojenosti. Některé věci lze vyřešit docela snadno, některé bohužel ne.

Pakliže ti však u pěstounů někdo ubližuje (bití, osahávání apod.) neváhej okamžitě kontaktovat sociálního pracovníka nebo i policii. V nouzi se můžeš také obrátit na některou z krizových telefonních linek.

6. Mám nárok na kapesné?

Tak na kapesné nárok vyloženě nemáš. Pěstouni však dostávají tzv. příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Což je finanční částka, jejíž výše závisí na věku dítěte (tabulku s výší příspěvku najdeš ZDE). To jsou peníze, které pěstounům tedy slouží k tomu, aby zabezpečili vše potřebné, co potřebuješ k životu, od oblečení, přes věci do školy až po jídlo. Určitě je možné ti z této částky poskytovat i kapesné v přiměřené výši. Vše, ale bude záležet na domluvě s  pěstouny a na reálných možnostech. Když se nedokážete s pěstouny domluvit, pokus se zapojit opět třeba sociálního pracovníka.

7. Mohu mít stejné jméno jako náhradní rodič/e?

Možné to je. Je se třeba o změně tvého příjmení důkladně pobavit s pěstounskými rodiči, důkladně si vše promyslet a nejednat ukvapeně. O změně příjmení musí nakonec rozhodnout soud.

8. Rodiče a pěstouni mají rozdílný názor – ke komu se mám přidat?

Žiješ-li u pěstounů a zároveň jsi v kontaktu se svými rodiči, můžeš se někdy dostat i do situace, že ti každá ze stran bude při řešení nějakého problému (třeba co jít studovat po základce) radit něco jiného. V takovém případě je určitě fajn, když se všichni společně setkáte a zároveň pozvete sociálního pracovníka a promluvíte si o možnostech, které se nabízejí. A společně naleznete nějaké řešení.