Ostatní dokumenty

Materiál obsahuje souhrn principů programu PRIDE adaptovaných na české podmínky v letech 2013-2019 v rámci pilotního ověřování. Najdete zde mimo jiné témata: základní principy přípravy PRIDE zájemce, definici a stanovení cílů této přípravy, obsah přípravy, principy pro práci lektora včetně psaní závěrečné zprávy, přípravy dětí žijících v rodině zájemce.

Materiál je určen krajským úřadům a pověřeným osobám, které realizují přípravy a dále také obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, které uzavírají dohody o výkonu pěstounské péče a jsou tak zodpovědné za poskytování nebo zprostředkování vzdělávání pěstounům. 

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Cílem materiálu je zpřesnit požadavky na vedení přípravy zájemců o náhradní rodinnou péči a nastavit tak minimální kritéria kvality, která mají splňovat jak příprava, tak další vzdělávání pěstounů a současně navrhnout doporučení systémových změn v těchto oblastech. Materiál je rozdělen na dvě části. První je zaměřena na tu část zprostředkování náhradní rodinné péče, která spočívá v přípravě fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí dítěte do rodiny (dále jen „příprava“). Druhá část se věnuje tématu dalšího vzdělávání náhradních rodičů po přijetí dítěte do rodiny.

Publikace je určena krajským úřadům a pověřeným osobám, které přípravu realizují a dále také obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, které uzavírají dohody o výkonu pěstounské péče a jsou tak zodpovědné za poskytování nebo zprostředkování vzdělávání pěstounů. 

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Materiál shrnuje zkušenosti z tříleté realizace tzv. síťování služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny na  území krajů a obcí ČR, které se do projektu zapojily (jednalo se celkem o 11 krajů ze 14, celkově ve více než 120 obcích s rozšířenou působností - ORP). V materiálu jsou uvedeny principy a doporučení pro síťování a je využitelný pro pokračování procesu síťování na úrovni ORP a krajů, a to i v těch lokalitách, které do projektu nebyly zapojeny. Jeho hlavním cílem je napomoci maximálnímu využití potenciálu místní sítě služeb pro pokrytí potřeb dětí a rodin tak, aby se jim dostávalo včasné a komplexní pomoci, pokud možno v přirozeném a bezpečném prostředí, tedy v jejich domovech.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Dokument obsahuje popis optimálního modelu sítě na úrovni obce s rozšířenou působností (ORP). Jeho cílem je podpořit obce a jiné subjekty v aktivitách, které směřují k užší interdisciplinární spolupráci, jejímž jednotícím prvkem je kontinuální důraz na naplňování potřeb dětí. Vychází ze zkušeností lokálních týmů síťování, které získaly při styku s aktéry lokální sítě služeb. Jedná se tedy o návod, jakým způsobem uvažovat o potřebách dětí a možnostech jejich naplnění. Zohledňována by přitom měla být specifika jednotlivých lokalit, jejich potřeby a kompetence aktérů služeb.

Tento dokument souvisí s materiálem Průvodce síťováním služeb pro děti a jejich rodiny, kde najdete ucelený souhrn informací k tématu síťování.

Dokument je jedním z výstupů projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Dokument byl vytvořen jako šablona pro zpracování Analýzy místní sítě služeb a návrhu její optimální podoby, kterou vytvářeli lokální síťařky a síťaři projektu ve svých obcích s rozšířenou působností. Dokument je zmíněn v Průvodci síťováním služeb pro děti a jejich rodiny, konkrétně na str. 62. Přestože byla šablona vytvořena jako podklad pro práci lokálních síťařů, může být inspirativní pro kohokoliv, kdo se zajímá o síť služeb pro rodiny s dětmi - ať už nastavuje místní sociální politiku, má snahu podpořit spolupráci aktérů či přímo pracuje s cílovou skupinou dětí a mládeže. Analýzy zpracované lokálními síťaři je možné nalézt v sekci Dokumenty-Analýzy sítí služeb.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Materiál vznikl jako metodický postup pro vyplnění Šablony Analýzy místní sítě služeb a návrhu její optimální podoby a byl určen lokálním síťařkám a síťařům projektu. Může pomoci nastínit, jakým způsobem lokální síťaři při zpracování analýz postupovali, a může být nápomocný komukoliv, kdo by chtěl Šablonu využít.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Metodika shrnuje zkušenosti z pilotního odzkoušení modelu osvětových besed pro pedagogy ZŠ a SŠ k tématu náhradní rodinné péče. Najdete zde základní doporučení k přípravě a realizaci osvětových besed. Materiál je primárně určen pracovníkům orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) jako nabídka, jak téma NRP představit pedagogickým pracovníkům a případně mladým lidem, pro které jsou kontaktními pracovníky v případě obtížných životních situací. Metodiku mohou využít též sociální pracovníci organizací s pověřením k výkonu sociálně-právní ochrany dětí, jako podklad pro případné besedy k tématice NRP ve školách.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Materiál přináší pohled na inovativní potenciál současného systému služeb na podporu dětí a rodin v ČR, včetně příkladů inovativních služeb, které již v rámci systému existují. Jeho cílem je podnítit, či inspirovat poskytovatele služeb k dalším inovativním aktivitám. 

V úvodní části textu jsou popsány nedostatky současného systému služeb pro ohrožené děti a rodiny a témata – „bílá místa“, která z těchto nedostatků vyplývají. Přehled inovativních praxí pak na ukázce vybraných služeb a přístupů ilustruje možné cesty, kterými se jednotliví aktéři mohou při snaze o zaplnění „bílých míst“ vydat.

V závěrečné části publikace je pak návrh systémového ukotvení inovací. Jsou zde proto stanoveny principy, které mají inovativní služby naplňovat a popis podmínek zavádění těchto služeb do praxe, ať už po stránce materiální, finanční, nebo legislativní.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Cílem manuálu je přispět k sjednocení postupu subjektů zainteresovaných na odborném posuzování zájemce o zprostředkování náhradní rodinné péče (NRP), k nastavení jejich efektivní spolupráce a standardizaci pracovních postupů. V rámci aktivity probíhala pilotáž, která se zaměřovala na nastavení jednotného rámce odborného posuzování (dále jen „Vyhodnocovací rámec“), který obsahoval mimo jiné posílení významu role a kompetencí sociálního pracovníka obecního úřadu obce s rozšířenou působností a posílení postavení samotného zájemce o NRP. Manuál Vás seznámí jak s obsahem a výsledky, tak i se závěrečným zhodnocením a doporučením pilotáže Vyhodnocovacího rámce. Protože není vhodné, aby se zájemce dopředu seznámil s otázkami, které mu budou v průběhu procesu odborného posuzování kladeny, je Vyhodnocovací rámec neveřejnou přílohou této publikace a jeho plné znění bude distribuováno elektronickou cestou vedoucím oddělením SPOD krajských úřadů.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Příloha je součástí Manuálu postupů při odborném posuzování zájemců o náhradní rodinnou péči.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Příloha je součástí Manuálu postupů při odborném posuzování zájemců o náhradní rodinnou péči.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Cílem manuálu je přinést pracovníkům náhradní rodinné péče (NRP) pomocné nástroje, které mají usnadnit odborné posouzení dítěte pro účely NRP, ale i vlastní zprostředkování NRP. Manuál popisuje mimo jiné základní principy zprostředkování NRP; posouzení situace dítěte a předpokladů zájemců o NRP dle 7 sledovaných oblastí. Přináší konkrétní nástroje, které byly otestovány v praxi a jež je možno používat bez nutných legislativních změn – např. Záznam z procesu párování, Karta a profil dítěte, Karta zájemce, Karta osoby v evidenci či Profil zájemce / profil osoby v evidenci.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Tabulkové schéma je přílohou Manuálu postupů pro zprostředkování náhradní rodinné péče.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Formulář je přílohou Manuálu postupů pro zprostředkování náhradní rodinné péče. Je zpracován v programu Word – je možné si ho přizpůsobit v praxi.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Formulář je přílohou Manuálu postupů pro zprostředkování náhradní rodinné péče.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Formulář je přílohou Manuálu postupů pro zprostředkování náhradní rodinné péče.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Formulář je přílohou Manuálu postupů pro zprostředkování náhradní rodinné péče. Je zpracován v programu Word – je možné si ho přizpůsobit v praxi.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Formulář je přílohou Manuálu postupů pro zprostředkování náhradní rodinné péče. Je zpracován v programu Word – je možné si ho přizpůsobit v praxi.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Formulář je přílohou Manuálu postupů pro zprostředkování náhradní rodinné péče. Je zpracován v programu Word – je možné si ho přizpůsobit v praxi.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Formulář je přílohou Manuálu postupů pro zprostředkování náhradní rodinné péče. Je zpracován v programu Word – je možné si ho přizpůsobit v praxi.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Cílem materiálu je prostřednictvím příkladů dobré praxe pomoci krajským / obecním úřadům, doprovázejícím organizacím a dalším subjektům k tvorbě trvalé strategie, jak získávat nové zájemce o  náhradní rodinnou péči a jak dlouhodobě zvyšovat prestiž pěstounské péče.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Jedná se o jeden ze série 9 letáků určených pro zájemce o náhradní rodinnou péči či náhradní rodiče. Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Jedná se o jeden ze série 9 letáků určených pro zájemce o náhradní rodinnou péči či náhradní rodiče. Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Jedná se o jeden ze série 9 letáků určených pro zájemce o náhradní rodinnou péči či náhradní rodiče. Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Jedná se o jeden ze série 9 letáků určených pro zájemce o náhradní rodinnou péči či náhradní rodiče. Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Jedná se o jeden ze série 9 letáků určených pro zájemce o náhradní rodinnou péči či náhradní rodiče. Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Jedná se o jeden ze série 9 letáků určených pro zájemce o náhradní rodinnou péči či náhradní rodiče. Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Jedná se o jeden ze série 9 letáků určených pro zájemce o náhradní rodinnou péči či náhradní rodiče. Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Jedná se o jeden ze série 9 letáků určených pro zájemce o náhradní rodinnou péči či náhradní rodiče. Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Jedná se o jeden ze série 9 letáků určených pro zájemce o náhradní rodinnou péči či náhradní rodiče. Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Cílem materiálu je definovat a popsat metody práce preventivních služeb pro rodiny s dětmi a zároveň vymezit optimální podobu preventivních služeb a jejich ukotvení jak do systému podpory a ochrany dětí, tak i jednotlivých politik státu a místních samospráv. Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Tento dokument je přílohou publikace „Včas a spolu. Model systému preventivních služeb pro děti a jejich rodiny“, která definuje preventivní služby pro rodiny s dětmi, popisuje jejich současnou podobu, vymezuje jejich optimální nastavení a ukotvení do systému podpory a ochrany dětí. Cílem „Doporučení k optimalizaci systému preventivních služeb na podporu rodin s dětmi v ČR“ je formulovat několik základních opatření vedoucích k optimalizaci systému preventivních služeb pro rodiny s dětmi.  Jde především o konkrétní systémová i organizační doporučení.

Dokument je určen pro nejrůznější aktéry systému podpory a ochrany dětí, jako jsou poskytovatelé služeb pro rodiny s dětmi, ale i zástupci státní správy, krajů, měst, obcí či pracovníci z oblasti školství a zdravotnictví. 

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Cílem materiálu je předložit konkrétní návrhy na optimalizaci současného systému celoživotního vzdělávání pracovníků OSPOD. Zmiňuje mimo jiné zavedení konceptu vzdělávání založeném na tzv. kompetenčním modelu pracovníka OSPOD a fungujícím systému výběru a hodnocení kurzů. Materiál se opírá o poznatky z praxe; najdete zde mimo jiné soubor doporučení pro implementaci systému celoživotního vzdělávání v oblasti SPOD.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Jedná se o přílohu, která je součástí publikace Vzdělávání jako cílený rozvoj kompetencí. Soubor doporučení pro optimalizaci systému vzdělávání pracovníků OSPOD. Jde o jeden z nástrojů, který lze využít pro plánování rozvoje kompetencí pracovníka.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Jedná se o přílohu, která je součástí publikace Vzdělávání jako cílený rozvoj kompetencí. Soubor doporučení pro optimalizaci systému vzdělávání pracovníků OSPOD. Jde o jeden z nástrojů, který může být využit k získávání zpětné vazby a rozvoji kompetencí pracovníka.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Cílem manuálu je nabídnout inovativní nástroj, který umožní bezpečnou revizi a následnou reflexi pracovních postupů v případech neúspěšně zprostředkované náhradní rodinné péče (NRP) či předčasně ukončené NRP před 18. rokem věku dítěte. Účelem revizních setkání je přitom hledání takových řešení/postupů v procesech zprostředkování, které umožní uvedeným případům předcházet.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Cílem materiálu je informovat zájemce o náhradní rodinnou péči (NRP) o obsahu odborného posuzování, konkrétně jakých oblastí života se posuzování týká, proč je důležité z hlediska NRP tyto oblasti sledovat a jaká jsou kritéria jejich naplnění. Materiál je určen zájemcům o všechny formy NRP, tedy potenciální osvojitele, pěstouny či pěstouny na přechodnou dobu.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Jedná se o metodiku pro práci s 5 dětskými sešity a komiksem, které se snaží přiblížit dětem a dospívajícím hravým způsobem formy náhradní rodinné péče (NRP); lze je využít i jako pomocný nástroj pro zjišťování názoru dítěte na NRP.

Sešity obsahují jednoduché úkoly, jejichž cílem je odlehčit dětem mnohdy těžká témata. Cílem komiksu je přiblížit pěstounskou péči dětem starším 12 let nacházejícím se v pobytových zařízeních. Dětské sešity jsou určené dětem v SPOD, ale i  všem ostatním dětem. Pracovat se sešity mohou jak pracovníci OÚ ORP, krajských úřadů, pobytových zařízení, pěstouni na přechodnou dobu, tak i učitelé a náhradní rodiče.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Jeden ze série 5 dětských sešitů a komiksu zaměřených na problematiku náhradní rodinné péče. K materiálu náleží metodika Jak pracovat s dětskými sešity při zjišťování názoru dítěte na náhradní rodinnou péči.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Jeden ze série 5 dětských sešitů a komiksu zaměřených na problematiku náhradní rodinné péče. K materiálu náleží metodika Jak pracovat s dětskými sešity při zjišťování názoru dítěte na náhradní rodinnou péči.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Jeden ze série 5 dětských sešitů a komiksu zaměřených na problematiku náhradní rodinné péče. K materiálu náleží metodika Jak pracovat s dětskými sešity při zjišťování názoru dítěte na náhradní rodinnou péči.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Jeden ze série 5 dětských sešitů a komiksu zaměřených na problematiku náhradní rodinné péče. K materiálu náleží metodika Jak pracovat s dětskými sešity při zjišťování názoru dítěte na náhradní rodinnou péči.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Jeden ze série 5 dětských sešitů a komiksu zaměřených na problematiku náhradní rodinné péče. K materiálu náleží metodika Jak pracovat s dětskými sešity při zjišťování názoru dítěte na náhradní rodinnou péči.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Materiál je součástí série 5 dětských sešitů zaměřených na problematiku náhradní rodinné péče. K materiálu náleží metodika Jak pracovat s dětskými sešity při zjišťování názoru dítěte na náhradní rodinnou péči.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Jedná se o přehled základních principů inovativních přístupů a služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny. Jde o grafické zpracování materiálu, na který odkazovala výzva č. 76 z OPZ zaměřená na rozvoj inovací. V materiálu najdete shrnutí průřezových principů (koordinovaná podpora dítěte a rodiny, evaluace, participace) a shrnutí 10 praktických témat řazených dle oblastí: Dítě jako jedinec a v partě; Dítě v rodině, ve škole a za školou a Dítě mimo rodinu. S tímto výstupem souvisí materiály: Inovace v práci s ohroženými dětmi a rodinami a Hledání nových cest. Komplexní přehled služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Tento materiál byl vytvořen v rámci klíčové aktivity věnované Náhradní rodinné péči a jeho účelem je přinést základní informace o problematice vztahové vazby u dětí. Materiál je určen pro odborníky, tj. zejména pro sociální pracovníky pracující s ohroženými dětmi a rodinami, pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí a doprovázejících organizací a další.

Tento materiál byl vytvořen v rámci klíčové aktivity věnované Náhradní rodinné péči a jeho účelem je přinést základní informace o problematice vztahové vazby u dětí. Materiál je určen všem pečujícím osobám, tj. biologickým rodičům, pěstounům, osvojitelům i těm, kteří se na vlastní rodičovství teprve připravují.

Jedná se o přehled základních principů vybraných inovativních přístupů a služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny. Materiál shrnuje výstupy aktivity Podpora a rozvoj služeb v oblasti sociálně-právní ochrany dětí.

Aktualizace k 5. 11. 2018.

Brožura představuje detailně aktivitu síťování služeb pro ohrožené děti, včetně příkladů prvotních ukázek ze síťování, ve vybraných obcích zapojených do projektu MPSV „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Leták zaměřený na síťování služeb pro ohrožené děti a rodiny. Obsahuje i základní informace o projektu MPSV „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Případová konference jako jeden z nástrojů pomoci v systému péče o ohrožené dítě umožňuje, aby dítě stálo skutečně ve středu zájmu. A to nejen odborníků, ale zejména své vlastní rodiny.

ISS představuje celosvětovou síť pracovníků a dobrovolníků, jejichž prvořadou snahou je chránit, vytvářet nebo obnovovat svazky mezi rodinnými příslušníky napříč zeměmi v souladu s etickými zásadami a standardy z oblasti sociální práce. Posláním organizace ISS je pomáhat těm, kdo v důsledku dobrovolné nebo nucené migrace nebo jiného sociálního problému mezinárodní povahy musejí překonat osobní nebo rodinné těžkosti, jejichž vyřešení vyžaduje koordinovaný zásah dvou nebo více zemí.

Vyhodnocování situace dítěte a rodiny je v zákoně užito ve smyslu nástroje a postupu sociální práce, jehož prostřednictvím pracovník/pracovnice OSPOD zjišťuje situaci dítěte a jeho rodiny. Na základě faktického vyhodnocení pak dochází k plánování a přijímání opatření, intervencí, zprostředkování služeb, poradenství a dalších kativit, jež jsou součástí individuálního plánu ochrany dítěte.

Pracovník/pracovnice uvede podrobnosti o rodičích - jména, adresy, kontaktní údaje atd. V druhé části pracovník/pracovnice uvede podrobnosti o fyzicky odpovědných osobách za výchovu, např. pěstounech, poručnících, osobách, které mají dítě v péči.

Smyslem publikace je podpořit rozvoj služeb a dobrou praxi v tématech, která byla identifikována "Analýzou inovativních postupů a služeb pro rodiny a děti" jako klíčová v ČR – tj. kde služby dětem a rodinám chybí či je potřeba inovací apod. Jedná se např. o témata Děti s rizikovými projevy v chování, Užívání návykových látek, Posilování rodičovských kompetencí, Opakované odebírání dětí z péče rodičů, Situace dětí v ústavní péči a řada dalších.

Na jednotlivých textech se podílela řada profesionálů z praxe, ale i z akademické sféry. Do tvorby byli zapojeni i děti a mladí dospělí se zkušeností s institucionální či náhradní rodinnou péčí – každé z 10 praktických témat obsahuje i jejich pohled (shrnutí a konkrétní výroky).

Publikace jako celek je určená širokému spektru lidí, kteří se ve své praxi potkávají s dětmi a jejich rodinami (zástupci veřejné správy, poskytovatelé služeb, zdravotníci, pedagogové, vychovatelé, ale i studenti a další).

Publikace je provázena souvisejícími odbornými texty – Inovovat může každý. Základní principy inovativních přístupů a služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny a Hledání nových cest. Komplexní přehled inovativních služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Jedná se o verzi dokumentu pdf po stránkách, vhodnější pro tisk na běžných tiskárnách.

Smyslem publikace je podpořit rozvoj služeb a dobrou praxi v tématech, která byla identifikována "Analýzou inovativních postupů a služeb pro rodiny a děti" jako klíčová v ČR – tj. kde služby dětem a rodinám chybí či je potřeba inovací apod. Jedná se např. o témata Děti s rizikovými projevy v chování, Užívání návykových látek, Posilování rodičovských kompetencí, Opakované odebírání dětí z péče rodičů, Situace dětí v ústavní péči a řada dalších.

Na jednotlivých textech se podílela řada profesionálů z praxe, ale i z akademické sféry. Do tvorby byli zapojeni i děti a mladí dospělí se zkušeností s institucionální či náhradní rodinnou péčí – každé z 10 praktických témat obsahuje i jejich pohled (shrnutí a konkrétní výroky).

Publikace jako celek je určená širokému spektru lidí, kteří se ve své praxi potkávají s dětmi a jejich rodinami (zástupci veřejné správy, poskytovatelé služeb, zdravotníci, pedagogové, vychovatelé, ale i studenti a další).

Publikace je provázena souvisejícími odbornými texty – Inovovat může každý. Základní principy inovativních přístupů a služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny a Hledání nových cest. Komplexní přehled inovativních služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Vyhodnocovací formulář.

Materiál shrnuje zjištění z návštěv ústavních zařízení, které proběhly v rámci projektu „Podpora systémových změn v oblasti služeb péče o ohrožené děti, mladé lidi a rodiny v ČR“. Návštěvy realizoval expertní tým klíčové aktivity „Systematické návštěvy ústavních zařízení“ v letech 2019-2022 ve více než 200 ústavních zařízeních v celé ČR. Analýza získaných zjištění se týká úrovně naplňování potřeb dětí pobývajících v těchto zařízeních. Na základě zjištěných poznatků obsahuje materiál i některá doporučení k žádoucímu zkvalitnění ústavní péče o ohrožené děti.

Tento materiál popisuje možnosti spolupráce dvou důležitých aktérů systému péče o ohrožené děti – orgánů sociálně-právní ochrany a ústavních zařízení. Do společné spolupráce mají být zapojeni jednak pracovníci OSPOD a pracovníci zařízení ústavní péče, ve kterém je dítě umístěno, ale přirozeně i dítě a jeho rodina na straně druhé. Dále jsou zde popsány obecné principy spolupráce aktérů vycházející z legislativy a aktuálních vědeckých poznatků, s důrazem na nutnost systémového posílení preventivních aktivit a služeb pro rodiny a děti, jako účinné cesty omezování umisťování dětí do ústavní péče.

Analýza nabízí shrnutí dosavadních odborných zjištění týkajících se nastavování sítě služeb zajišťujících naplňování potřeb a práv dětí a jejich rodin v ČR. Snaží se o srovnávací analýzu potřebnosti služeb, včetně služeb pobytové péče. Analýza dále zjišťovala, jaké nenaplněné potřeby vedou nejčastěji k umisťování dětí do pobytových zařízení a jak lze v této oblasti preventivně působit. Výsledkem jsou stanovené cíle a priority nastavování sítě služeb pro děti a jejich rodin na celostátní úrovni, včetně vytvoření ideálního modelu sítě služeb. 

Materiál shrnuje základní možnosti přístupu k příbuzenské pěstounské péči a mapuje jejich případné dopady na systém ochrany ohrožených dětí v České republice, to vše optikou zajištění optimální podoby péče o děti žijící mimo péči vlastních rodičů. Součástí je též výčet potřebných změn legislativy a financování oblasti náhradní rodinné péče.

Materiál též obsahuje související informace týkající se pěstounské péče na přechodnou dobu, pěstounské péče o děti se zdravotním postižením, dohod o výkonu pěstounské péče a státního příspěvku na výkon pěstounské péče. Jedná se o témata přímo související s příbuzenskou pěstounskou péčí.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Materiál je přílohou k Návrhu statistického monitorovacího systému v oblasti ochrany práv dětí a péče o ohrožené děti. Navrhované revize jsou výsledkem terénního zjišťování podnětů na optimalizování dat o výkonech OSPOD jak samotnými pracovníky OSPOD, tak i odborné veřejnosti.

Materiál je výstupem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“.

Zpráva je výstupem klíčové aktivity č. 3: Celoživotní vzdělávání pracovníků OSPOD. Obsahuje souhrnné informace z praxe týkající se procesu vzdělávání sociálních pracovníků OSPOD tak, jak byly projednány v rámci realizovaných workshopů. Vznikla v rámci projektu Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí Ministerstva práce a sociálních věcí.

Zpráva je výstupem klíčové aktivity č. 3: Celoživotní vzdělávání pracovníků OSPOD, konkrétně její podaktivity: "Pilotní ověření systematického výběru kurzů v rámci celoživotního vzdělávání pracovníků OSPOD". Vznikla v rámci projektu Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí. 

Předkládaná sociodemografická analýza je jedním z podkladů k návrhu optimalizace řízení a financování systému péče o ohrožené děti a rodiny, zejména v oblasti činnosti orgánů sociálně-právní ochrany a plánování služeb pro práci s rodinami a dětmi. Analýza představuje výběr indikátorů ohrožení a data, která se podařilo shromáždit a zpracovat z dostupných informačních zdrojů. Jak se ukázalo, problémem není zmapovat sociální jevy a určit sledované indikátory ohrožení, ale následně k nim získat potřebná data. Jak se ukázalo, jejich dostupnost, úplnost a kvalita byla zásadním limitem pro zpracování této sociodemografické analýzy.

Text předkládané Národní zprávy o stavu předškolní výchovy, vzdělávání a péče o děti předškolního věku je druhým výstupním materiálem zpracovaným v rámci mezinárodního srovnávacího programu OECD THEMATIC REVIEW OF EARLY CHILDHOOD EDUCATION AND CARE POLICY, který je realizován v České republice od roku 1999. Mezinárodní projekt věnovaný předškolnímu vzdělávání v zemích OECD byl zahájen z podnětu porady evropských ministrů školství v roce 1998 a jeho cílem je zachytit současný stav a perspektivy předškolní výchovy, vzdělávání a péče v zúčastněných zemích a navázat na předchozí studie OECD a CERI věnované populaci dětí předškolního věku a jejich vzdělávání.

V červenci 2009 přijala Vláda České republiky dokument, který definuje klíčové aktivity nutné pro zvýšení kvality práce s ohroţenými dětmi a rodinami - Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohroţené děti na roky 2009-2011. Hlavním cílem dlouhodobého procesu transformace celého systému je především zvýšení kvality práce a dostupnosti sluţeb pro ohroţené děti a rodiny, sjednocení postupu pracovníků při řešení konkrétní situace ohroţeného dítěte, sníţení počtu dětí dlouhodobě umístěných ve všech typech ústavní péče a zvýšení ţivotních šancí dětí, podpora rozvoje osobnosti dítěte, jeho nadání a rozumových i fyzických schopností v co nejširším objemu a zachování ţivotní úrovně nezbytné pro jejich tělesný, duševní, duchovní, mravní a sociální vývoj (NAP).

Materiál odkazující na úmluvu

Materiál odkazující na úmluvu

Odpovědi České republiky

Úmluva o právech dítěte 

Závěrečná doporučení

Závěrečná doporučení

Závěrečná doporučení

Závěrečná doporučení

Zprávy o plnění

Zprávy o plnění

Zprávy o plnění

Zprávy o plnění

Zprávy o plnění

Zprávy o plnění

Zprávy o plnění

Zprávy o plnění

Dne 23. listopadu 2020 bylo zveřejněno rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva týkající se umisťování dětí do 3 let věku do ústavní péče. V rozhodnutí je mimo jiné konstatováno, že systém umisťování nejmladších dětí do ústavů v ČR je v rozporu s článkem 17 Evropské sociální charty, zejména pokud jde o tzv. dobrovolné pobyty dětí v ústavech, nezajištění dostatku služeb pro děti a rodiny v domácím nebo komunitním prostředí a zláštní porušení práv dětí romského původu a dětí s postižením.

V přiloženém souboru můžete najít text tozhodnutí, jeho anotaci a dvě stanoviska MPSV, která byla vydána k praktické implementaci doporučení vyplývajících z rozhodnutí.

Materiál vydaný MPSV kromě textu samotné Úmluvy o právech dítěte obsahuje opční protokoly a všeobecné komentáře k právům dítěte.

Zákon, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, majíce na zřeteli, že podle zásad vyhlášených v Chartě Spojených národů je uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv všech příslušníků lidské rodiny základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, majíce na mysli, že lid spojených národů v Chartě znovu potvrdil svou víru v základní lidská práva, důstojnost a hodnotu lidské osobnosti a že vyjádřil své odhodlání podporovat sociální pokrok a zlepšovat životní úroveň při větší svobodě.
 

Výbor ministrů v souladu s ustanoveními článku 15.b Stanov Rady Evropy, maje na zřeteli skutečnost, že cílem Rady Evropy je dosáhnout větší míry jednoty mezi jejími členy tím, mimo jiné, že bude prosazovat přijetí společených pravidel v právních záležitostech, domnívaje se, že je možné zkvalitnit právní systémy týkající se rodičovských povinností s cílem podpořit rozvoj osobnosti dítěte a chránit jeho osbu a jeho morální a materiální zájmy a zároveň zaručit právní rovnost mezi rodiči, doporučuje vládám členských států upravit, bude-li to nezbytné, svou legislativu tak, aby odpovídala zásadám souvisejícím s rodičovskými povinnostmi, jež jsou uvedeny v příloze tohoto doporučení.

O provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

Hlavní okruhy změn

• Nastavení podmínek pro vytvoření sítě služeb pro práci v rodinách
• Stanovení závazných postupů pro činnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a dalších účastníků systému
• Rozvoj náhradní rodinné péče, zvýšení podpory pěstounské péče, hmotné zajištění pěstounské péče na přechodnou dobu, změna způsobu příprav pěstounů, vytváření podmínek pro zřízení podpůrných a odlehčovacích služeb pro nové i stávající pěstounské rodiny
• Zavedení standardů kvality práce a nastavení minimálních rámců činnosti pro všechny subjekty v systému

Novela zákona o sociálně právní ochraně dětí

• Prošla dvakrát mezirezortním připomínkovým řízením
• Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona 28. 12. 2011.
• Sněmovní tisk 564, senátní tisk 374
• Definitivně schválena Poslaneckou sněmovnou dne 7. 11. 2012
• Ve Sbírce zákonů vyšla pod č. 401/2012
• Účinnost od 1. 1. 2013

Implementace změn a jejich dopady v souvislosti s novelou zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV) průběžně monitoruje a vyhodnocuje zavádění opatření, která přinesla do výkonu agendy sociálně-právní ochrany dětí novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela zákona“). Informace, které poskytujeme v tomto dokumentu, jsou shrnutím za poměrně krátké období od účinnosti novely zákona, tedy od 1. ledna 2013.

V důsledku přijetí novely zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen „ZSPOD“), publikované pod č. 401/2012 Sb., a na základě opakujících se dotazů z praxe, je nutno v souladu s platnou právní úpravou i jejím účelem jasněji vyložit vzájemný vztah činností - služeb poskytovaných veřejnosti - realizovaných právnickými či fyzickými osobami na základě pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „SPOD“), vydaného podle ZSPOD, na straně jedné, a služeb poskytovaných veřejnosti na základě oprávnění k poskytování sociálních služeb, založeného rozhodnutím o registraci podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění (dále jen „ZSS“), na straně druhé.

Část druhá: Základní ustanovení sociálně-právní ochrany.

K 1. 1. 2013 zaniká nárok na dávky pěstounské péče podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Výplata dávek pěstounské péče podle zmíněného zákona se provede naposledy za měsíc prosinec 2012.

Problematika násilí na dětech je celosvětovým problémem. Násilí na dětech nelze akceptovat, a to v žádné z jeho forem. „Každé násilí je neospravedlnitelné, neomluvitelné, nepřípustné, v rozporu s právy dětí a lze mu předcházet“. Stávající platná legislativa není v České republice náležitě dodržována. V současné době neexistují souhrnná validní data o násilí na dětech v České republice. Pilotní studie uvádějí nepřesné a mnohdy zavádějící údaje. Existuje sběr dat v rámci resortu Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zdravotnictví, České školní inspekce a Ústavem pro informace ve vzdělávání.

Nárok na dávky pěstounské péče podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, je podmíněn svěřením dítěte do péče osoby pečující na základě rozhodnutí soudu nebo orgánu sociálně-právní ochrany dětí, a ve vymezených případech rovněž záhájením soudního řízení o svěření dítěte do péče osoby pečující.

Cílem publikace je zmapovat vytíženost pracovníků a pracovnic orgánů sociálněprávní ochrany dětí na úrovni obcí s rozšířenou působností a mimo jiné také kvantifikovat všechny úkony vykonávané v rámci sociálně-právní ochrany dětí, a to jak z hlediska činností definovaných zákonem, tak z hlediska samotné praxe. Zahrnuty jsou tedy aktivity v oblasti přímé práce s klienty, v oblasti prevence, osvěty, právních aktivit, administrativy, vzdělávání a další. Při výzkumu byly použity kvantitativní i kvalitativní sociálně-vědní metodické přístupy.

Užitečná publikace, která v rámci sociální reformy shrnuje všechny podstatné změny v oblasti dávek pěstounské péče, které začaly platit v roce 2013. Novinky u pěstounské péče souvisejí se změnami zákonů, které tato vláda udělala. Podmínky a nárok na dávky pěstounské péče se od 1. ledna 2013 nově řídí novelou zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí a nikoliv už zákonem o státní sociální podpoře (zákon č. 117/1995 Sb.).

K 1.1. 2013 zaniká nárok na dávky pěstounské péče podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Výplata dávek pěstounské péče podle zmíněného zákona se provede naposledy za měsíc prosinec 2012.

Implementace zkušeností dobré praxe ve vzdělávání v oblasti práv dětí ve Švýcarsku do podmínek ochrany práv dětí v České republice.

Formulář Žádost o vydání pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí.

Vzor správního rozhodnutí.

V tomto materiálu předkládaná dohoda o výkonu pěstounské péče je určena především poskytovatelům tzv. doprovázejících odborných služeb v náhradní rodinné péči, kteří jsou osobami pověřenými k výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Tedy těm organizacím, které jsou pověřeny k tomu, aby s pěstouny v nejširším smyslu slova uzavíraly dohody o výkonu pěstounské péče.

Formulář Žádost o zařazení do evidence žadatelů.

Příloha k žádosti o zprostředkování náhradní rodinné péče.

V zájmu každého dítěte je vyrůstat v klidném a harmonickém prostředí své rodiny, právem a povinností rodičů je výchova a péče o děti. Bohužel ne všichni rodiče se chtějí,
mohou nebo umí o své děti postarat. Nemůže-li dítě vyrůstat ve vlastní rodině, je na místě hledat optimální formu náhradní výchovy.

Prioritní charakter rodinné politiky pro ČR je akcentován na rodiny s nezaopatřenými dětmi vzhledem k nepříznivému demografickému vývoji, jež je v ČR provázen zvláště intenzivním stárnutím populace spojeným s mnoha negativními socioekonomickými důsledky. Současná česká rodina se potýká s řadou socioekonomických překážek, společenských tlaků, kulturně hodnotových proměn a rozporů a vysokých nároků na výchovu dětí a jejich péči. Tyto skutečnosti způsobují ztížení podmínek k jejímu bezproblémovému fungování a obtížnější naplňování jejích potřeb.

Text pojednává o otázkách potřeb a vývoje novorozenců a kojenců, kteří nemohou být z různých důvodů vychováváni v rodině. V tomto rámci podává přehled světových i domácích studií, které poukazují na nutnost individuální péče v prvních měsících a letech života. Její nepřítomnost sice není život ohrožující, ale výrazným způsobem ovlivňuje budoucí život dítěte, a to především ve smyslu opoždění až retardace somatického, kognitivního i socioemočního vývoje. Tyto následky jsou tak závažné, že obvykle ovlivňují celý život, a to především ve smyslu nižšího sociálního uplatnění, vyššího výskytu duševních, ale i somatických poruch a dalších obtíží. Autoři dále diskutují otázky vhodnosti tzv. pěstounské péče na přechodnou dobu jako alternativní možnost kojeneckým ústavům. Text je výsledkem spolupráce odborníků v oborech dětské psychiatrie a psychologie, pediatrie, biologie a genetiky člověka.

Základním cílem projektu bylo získat údaje o stávající praxi fungování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP). Projekt se pomocí kvalitativních i kvantitativních
výzkumných metod zaměřil zejména na následující otázky spojené s činností těchto zařízení, a to s ohledem na současné právní předpisy týkající se těchto zařízení i relevantní návrhy změn v připravované novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

Definice rodiny a rodiče se proměňuje v čase, odráží společenské a hospodářské aspekty, které s fungováním a pojetím rodiny úzce souvisí a vzájemně se ovlivňují. Jednoduchou, srozumitelnou a stále dobře použitelnou definici poskytuje Slovník jazyka českého z roku 1937: rodina jsou „rodiče s dětmi, přeneseně domov, vlast.“ Rodič je definován jako roditel nebo otec, s poznámkou, že obyčejně je užíván pomnožný tvar „rodiče tj. otec a matka“.

V České republice vyrůstá zhruba 1 % dětí mimo vlastní rodinu (Gabriel, Novák, 2008). Jedná se o děti, jejichž rodiče je nemohou, nechtějí nebo nezvládají vychovat sami. Častými důvody k zařazení dítěte do náhradní péče jsou nezvládnutá výchova, zanedbávání, týrání dětí, alkoholismus, trestná činnost rodičů či nízká sociální úroveň rodiny (Vocilka, 1999).

Noviny Ministerstva práce a sociálních věcí ČR 12. 2. 2010.
 

Rodina je přirozeným prostředím pro děti a pro jejich šťastný život a příznivý vývoj, přičemž takovou rodinou se samozřejmě rozumí dobře fungující rodina. Rodiče dětí mají prioritní a společnou odpovědnost za výchovu dětí a péči o ně a to i v případě, že již spolu nechtějí žít jako manželé nebo jako partneři. Každý z rodičů by si měl uvědomit, že jeho dítě ke šťastnému dětství potřebuje mámu i tátu, potřebuje jejich pohlazení, vedení, ale i pokárání, potřebuje i širší rodinu. Rodinně právní vztahy jsou velmi křehké a je třeba je pěstovat a chránit.

Nezletilým cizincem bez doprovodu (Unaccompanied Minors, zkratka UAMs) se rozumí cizinec mladší 18 let odloučený od svých rodičů nebo jiných osob odpovědných za jeho výchovu. (definice ve smyslu zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně–právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon o SPOD). Osobou odpovědnou za výchovu se rozumí osoba/osoby, které/kterým bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu nebo která/kteří za něj odpovídá/odpovídají podle právního řádu státu původu dítěte.

Studie se zaměřuje na popis a zhodnocení rozsahu, podmínek a variability poskytování služeb péče o děti předškolního a ranně školního věku. Konkrétním cílem výzkumu, na němž je založena, bylo doplnění statistických informací charakteristikami činností a dostupnosti jeslí a mateřských škol a na hlubší znalosti o neinstitucionálních formách péče. V případě dětí školního věku je záměrem studie blíže charakterizovat péči o tyto děti poskytovanou školami v době mimo vyučování. Studie zohledňuje sociální, zdravotní, ekonomické a právní aspekty sledované problematiky.

KSZD je hrubým porušením dětských práv a trestným činem; přesto v současné době sledujeme ve světě vzestupný trend všech forem a tato skutečnost se nevyhnula ani České republice. Komerčním sexuálním zneužíváním dětí se rozumí „použití dítěte pro sexuální účely výměnou za peníze nebo za odměnu v naturáliích mezi dítětem, zákazníkem, prostředníkem nebo agentem a jinými, kdy vydělávají na obchodu s dětmi pro tyto účely“.

Přestože problematice hodnot byla v sociologii již věnovaná řada textů, neexistuje v současné sociologii jednotná teoretická koncepce hodnot. Podle Strmisky napočítal Lautman v roce 1981 při snaze identifikovat pojetí hodnot v sociálních vědách dokonce 180 různých definic pojmu „hodnota“ [Strmiska 1996: 375]. Pojem hodnot však není pouze teoreticky neukotvený, ale nejednotnost panuje také v metodologické rovině.

Orientační hodnocení psychického vývoje dítěte pro sociální práci je doprovodným textem k publikaci Vývojová psychologie pro sociální práci a není určena pro samostatné použití. Cílem této publikace je přehledné shrnutí základních charakteristik psychického vývoje dítěte v jednotlivých vývojových etapách tak, aby byl sociální pracovník schopen orientačně zhodnotit, zda vývoj dítěte probíhá rámcově v plánu očekávané normy.

Náhradní rodinná péče (NRP) zahrnuje všechny formy péče o děti, která neprobíhá v ústavech a zařízeních, ale v náhradních rodinách. Existuje nespočetně důvodů, proč se biologičtí rodiče nemohou starat o své děti. Podobně existuje mnoho potřeb dětí, které frustruje život mimo biologickou rodinu. Z toho důvodu existuje i celá řada psychologických i právních forem náhradní rodinné péče.

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky připravilo ve spolupráci s předními odborníky zabývajícími se sociálně-právní ochranou dětí, zejména problematikou rozvodů a péčí o děti po rozvodu/rozchodu. Agenda rozvodů a rozchodů a s tím související problematika péče o nezletilé, výchovy a výživy dětí po rozvodu a styků s rodiči, jimž děti nebyly svěřeny do výchovy, pomoc a poradenství rozcházejícím a rozvádějícím se rodičům a jejich dětem je hlavní náplní práce zaměstnanců OSPOD.

Publikace Vývojová psychologie pro sociální práci vznikla jako podpůrný a doplňkový materiál pro účely dalšího profesního vzdělávání sociálních pracovníků. Cílem textu je podat přehled základních faktů a souvislostí psychického a sociálního vývoje dítěte v kontextu sociální práce. Základním cílem tohoto textu je především popsat jednotlivá stádia normálního psychického vývoje dítěte a zdůraznit specifické otázky, které sociální pracovníci v tomto období mohou řešit. Popisována jsou nejen fakta o normálním vývoji, ale i některé dílčí teoretické otázky související zvláště s vývojem osobnosti dítěte a jeho socializací.

Co by měl rodič vědět předtím, než vycestuje s dítětem do jiného státu nebo se rozhodne řešit rodinnou situaci návratem z cizího státu do České republiky s dítětem. Je zapotřebí si uvědomit, že každá země má jiné zvyky a pravidla, ale i jinou právní úpravu výchovy, výživy a styku rodiče/rodičů s dítětem/dětmi.

Odborný recenzovaný časopis č. 1/2007
 

Téma letošní konference jsme zvolili s ohledem na téma, které je v celém středoevropském prostoru stále víc a víc aktuální. Jde o vztah státu a rodiny v péči o malé děti. Není tajemstvím, že právě ta fáze života rodin spojená s péčí o nejmenší děti, je dnes považována za neuralgický bod rodinné politiky a zejména její odnože: politiky slučitelnosti rodiny a zaměstnání. Zatímco u rodin se staršími dětmi většinou již není závažnějším problémem skloubit profesní cíle s rodinným životem, v době, kdy ratolesti vyžadují stálou přítomnost jedné osoby, se kariérní tužby mnoha rodičů střetávají s jejich přirozenými povinnostmi vůči rodině a dětem.

Česká republika prošla v 90. letech celou řadou společenskýc změn. Tyto změny se projevily také v demografickém chování obyvatelstva. Jedním z jejich základních rysů je snížení poštu rodících se dětí. Tento jev se odborně nazývá second demographic transition (druhý demografický přechod). V západní Evropě proběhl dříve a jeho stěžejním znakem je pokles úrovně plodnosti. Souvisí zejména s osobní seberealizací, zlepšením zdravotnické péče, dostupností antikoncepce, uplatněním žen na trhu práce atd.

Předkládaná výzkumná zpráva přináší přehled o současné rodinné politice ve vybraných evropských zemích. V moderních společnostech je rodina chápána jako základní
jednotka společnosti a je proto chráněna a podporována státem. Stát pomocí rodinné politiky pečuje o rodinu, tj. především o manžele, rodiče, ženy v těhotenství a mateřství a děti. Otázka rodinné politiky, tj. politiky ve prospěch rodiny, je dnes čím dál tím více středem pozornosti evropských odborníků i politiků v důsledku nízké porodnosti a zlepšujících se úmrtnostních poměrů majících za důsledek stárnutí populace. Snahou řady vlád je tedy podporovat rodinu tak, aby byla schopna vychovávat další generace.

Předkládaná studie navazuje na předchozí studii nazvanou „Rodinná politika ve vybraných evropských zemích I“. V této první studii jsme se zaměřili na případové studie rodinné politiky jednotlivých zemí Evropy, které jsou stávajícími nebo budoucími členy Evropské unie (celkem 14 zemí). Monografie se snažily sledovat jednotnou osnovu. Po úvodní kapitole týkající se nastínění populačního vývoje v dané zemi jsme se zaměřili na stručný popis systému sociálního zabezpečení a dále na legislativu rodiny, tj. na podmínky uzavření sňatku, rozvodu, nesezdaného soužití, případně registrovaného partnerství dvou osob stejného pohlaví. Poté se monografie věnovaly jednotlivým oblastem rodinné politiky. Soustředili jsme se především na systém finanční pomoci rodinám s dětmi, a to jak přímými sociálními dávkami, tak daňovým zvýhodněním. Dále se monografie dotkly bytové politiky a institucí péče o předškolní děti.